Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).

Za těchto okolností je nezbytné doplnit, že článek vychází z předpokladu pravomocného uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody pro odsouzeného, kdy ani podání řádných opravných prostředků nevedlo k odstranění uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Autor již dříve upozornil, že trestní předpisy obecně konstruují povinnost odsouzeného do výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nastoupit. Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo i bez této lhůty, nebyla-li určena, předseda senátu nařídí tzv. dodání do výkonu trestu [§ 321 odst. 3 trestního řádu].

Za splnění podmínek, jejichž základní výklad je součástí tohoto článku, může být odsouzené osobě umožněn odklad výkonu trestu, a to prostřednictvím žádosti o odklad výkonu trestu podle § 322 a § 323 trestního řádu.

Důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody jsou následující:

1. Ohrožení života nebo zdraví odsouzeného. Výkon trestu v tomto případě ohrožuje život nebo zdraví odsouzeného, a proto je jeho neprodlený výkon nežádoucí. Špatný zdravotní stav musí vyplývat buď z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení, nebo může plynout i z jiných známých skutečností. V tomto případě se výkon trestu odkládá na potřebnou dobu [§ 322 odst. 1 trestního řádu].

Neshledá-li ovšem předseda senátu důvody pro odklad z těchto důvodů, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení [§ 322 odst. 2 trestního řádu]. Zdravotní důvody odůvodňující odklad výkonu trestu lze shledat i po nástupu do výkonu trestu. Je na místě ovšem zdůraznit, že ačkoliv má subjektivně důvody za splněné, stále má povinnost se výkonu trestu podrobit a do věznice nastoupit.

2. Těhotenství a mateřství novorozeného dítěte. Má-li se vykonat trest odnětí svobody na těhotné ženě nebo na matce novorozeného dítěte, předseda senátu má povinnost odložit výkon jejich trestu, a to na dobu jednoho roku po porodu dítěte [§ 322 odst. 3 trestního řádu].

O žádosti o odklad výkonu trestu, v níž se jako důvod uvádí ohrožení života (první důvod) nebo zdraví odsouzeného, těhotenství nebo mateřství (druhý důvod), se rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost jako řádný opravný prostředek, s níž je spojen odkladný účinek [§ 322 odst. 1 ve spojení s § 141 a násl. trestního řádu]. Do doby rozhodnutí stížnostního orgánu tak není odsouzená osoba povinna nastoupit do výkonu trestu.

3. Důležité důvody pro odklad výkonu trestu. Kategorie důležitých důvodů je dalším předpokladem pro odklad výkonu trestu. Důležité důvody ovšem trestní řád nevyjmenovává, nicméně z trestní praxe vychází, že se může jednat například o vážný zdravotní stav člena rodiny, jenž odsouzenému v nástupu v řádném termínu brání; nesmí se jednat o zdravotní důvody samotného odsouzeného, jejichž řešení je obsaženo již v § 322 odst. 1 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení lze žádat jen o odklad výkonu trestu, který nepřevyšuje jeden rok. Současně lze doplnit, že výkon trestu lze odložit na dobu maximálně tří měsíců [§ 323 odst. 1 trestního řádu].

Výjimka platí v případech, kdy by jednak mělo dojít k dalšímu odkladu výkonu trestu po již tříměsíčním odkladu, jednak k prvnímu odkladu na dobu delší než tři měsíce. K tomu dojde výjimečně za splnění tzv. zvlášť důležitých důvodů, že by výkon trestu mohl mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Trestní řád žádné příklady opět neuvádí. V těchto případech lze povolit odklad nejdéle na dobu šesti měsíců [§ 323 odst. 2 trestního řádu].

Povolený odklad jak z důležitých důvodů, tak ze zvlášť důležitých důvodů může předseda senátu odvolat, jestliže panuje obava, že odsouzený uprchne z České republiky nebo zneužívá-li povoleného odkladu [§ 323 odst. 3 trestního řádu].

K těmto rozhodnutím je nezbytné poznamenat, že proti usnesení o povolení odkladu z důležitých důvodů není stížnost přípustná. Z logiky věci v praxi zpravidla nepřichází v úvahu, že by se usnesení, jímž se odsouzenému vyhovuje, tento bránil proto, že by s ním nesouhlasil. V této souvislosti je ovšem důležitější skutečnost, že proti tomu odkladu podle § 323 odst. 1 trestního řádu nemůže podat stížnost ani státní zástupce. Státní zástupce může podat stížnost až proti odkladu ze zvlášť důležitých důvodů podle § 323 odst. 2 trestního řádu [§ 323 odst. 4 trestního řádu].

O všech žádostech o odklad výkonu trestu odnětí svobody je příslušný rozhodovat soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, neboť odklad trestu se považuje za související s výkonem trestu [§ 315 odst. 2 trestního řádu].

K tomuto článku je připojen vzor žádosti o odložení výkonu trestu odnětí svobody podle § 323 odst. 2 trestního řádu. Modelová situace umožňuje uvažovat o odkladu výkonu trestu za účelem péče o člena domácnosti trpícího vážným onemocněním, což lze považovat za zvlášť důležitý důvod odkladu.