Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., umožňuje, aby jedna ze stran byla v ujednaném rozsahu zastupována jinou osobou. Osobu, která je zastupována, nazýváme zmocnitel. Osoba, která zastupuje, je nazývána zmocněncem. Plná moc by měla být udělována v písemné formě a stanoví-li tak právní předpis, tak s úředně ověřenými podpisy.

Věta, která vyvolávala řadu spekulací je uvedena v § 441 odst. 2 občanského zákoníku, která zní: „Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“ V doslovné výkladu tedy, pokud je k určitému právnímu jednání nutná jiná forma (př. forma veřejné listiny – notářský zápis), je nutné tuto formu dodržet i při udělení plné moci.

Problém, který v praxi nastal, bylo použití výše uvedené věty na § 8 zákona č. 90/2012 Sb, o obchodních korporacích a družstvech. Tento paragraf stanovuje, že v případě zakládání obchodní korporace, je nutné dodržet formu společenské smlouvy či zakladatelské listiny, a to formu veřejné listiny. Dle výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku by v takovém případě bylo žádoucí, aby i případná plná moc k založení obchodní korporace měla formu veřejné listiny (tedy notářského zápisu). Některé rejstříkové soudy se tímto výkladem řídily, žádaly plné moci ve formě veřejné listiny a odmítaly přijmout plné moci pouze s úředně ověřenými podpisy.

Jasno v této otázce udělal Nejvyšší soud ČR, který dne 27. 11. 2014 vydal usnesení, ve kterém reagoval na výše uvedený problém. Dle Nejvyššího soudu ČR není nutné, aby plná moc k založení obchodní korporace byla ve formě veřejné listiny.

zdroj: usnesení Nejvyššího soudu ČR.