Přestavek

Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.

V první řadě musí být stavitel vlastníkem pozemku, na kterém staví. Další a pravděpodobně ještě důležitější podmínkou je, že stavitel musí být v dobré víře, tedy, že svého souseda v době stavby nemá úmysl nikterak poškodit a je v přesvědčení, že na pozemku, na kterém staví, stavět může. Poslední, ale taktéž velmi podstatnou podmínkou je, že stavba zasahuje pouze malou částí na malou část cizího pozemku. Velikost přestavku, příp. zda se o přestavek opravdu jedná, bude tedy nutné posuzovat vždy případ od případu.

Pokud jsou naplněny všechny podmínky uvedené výše, nabyde stavitel ze zákona vlastnictví k té části pozemku, na které přestavek stojí. Zároveň ovšem platí, že stavitel je povinen nahradit původnímu vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, cenu v době a místě obvyklou.

Okresní soud v Benešově

Masarykovo nám. 223

256 45 Benešov

Žalobkyně: Jarmila Vostárková, nar. 3.8.1964, trvale bytem Čechova 42, Benešov u Prahy

Žalovaný: Petr Lukášek, nar. 9.11.1970, trvale bytem Čechova 44, Benešov u Prahy

Žaloba na náhradu škody způsobené přestavkem

Dvojmo

Přílohy dle textu

Soudní poplatek bude zaplacen na výzvu soudu

Žalobkyně je vlastníkem pozemku par.č. 897, zapsaného na LV č. 65, pro k.ú. Benešov u Prahy, obec Benešov u Prahy, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov (dále jen „pozemek č. 1“). Její pozemek sousedí s pozemkem par.č. 632, zapsaného na LV 141, pro k.ú. Benešov u Prahy, obec Benešov u Prahy, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov (dále jen „pozemek č. 2“), jehož vlastníkem je žalovaný.

Pozemek č. 1, ani pozemek č. 2 nebyly v minulosti nijak oploceny či ohrazeny. V průběhu roku 2014 a počátkem roku 2015 postavil žalovaný na pozemku č. 2 stavbu – rodinný dům č.p. 44 (dále jen „rodinný dům“). V září roku 2015, za účelem oplocení pozemku č. 1, žalobkyně zjistila, že část stavby žalovaného, konkrétně část garáže, zasahuje na pozemek žalobkyně. Po dalším šetření u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov, účastníci tohoto řízení zjistili, že k tomuto došlo nesprávným vytyčením hranic pozemku při koupi pozemku č. 2 a následné stavbě rodinného domu žalovaným.

Důkaz: – výpisy z katastru nemovitostí

výslechem účastníků

II.

Dle ustanovení § 1087 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. (dále jen „občanský zákoník“), se jedná o přestavek, kdy žalovaný, jednající v dobré víře, zasáhl malou částí své stavby na malou část pozemku č. 1. Žalovaný konkrétně zastavil 5 m2 pozemku č. 1, což vzhledem k celkové velikosti pozemku žalobkyně (500m2) tvoří pouze jeho malou část a musíme tedy hovořit o přestavku. Tímto okamžikem se výše zmíněná část pozemku č. 1 stala vlastnictvím žalovaného.

Mezi žalobkyní a žalovaným nikdy nepanovaly nepřátelské poměry, jejich vztahy byly naopak přátelské a klidné. I z tohoto důvodu žalobkyně přijala fakt, že část jejího pozemku je nyní ve vlastnictví žalovaného bez nejmenšího problému.

Jak stanovuje odst. 2 § 1087 občanského zákoníku je osoba, která stavěla v dobré víře a zastavila část cizího pozemku přestavkem, povinna nahradit původnímu vlastníku takového pozemku jeho obvyklou cenu. Žalobkyně byla přesvědčená, vzhledem k velmi dobrým vztahům se žalovaným, že žalovaný nebude váhat a nahradí žalobkyni pozemek, jenž zastavěl přestavkem. Po prozkoumání trhu s nemovitosti v této oblasti došla žalobkyně k závěru, že za 1m2 pozemku v lokalitě Benešov u Prahy zaplatí zájemce 800-900 Kč. Žalobkyně je s politováním nucena konstatovat, že v okamžiku, kdy po žalovaném začala požadovat finanční náhradu za zastavěný pozemek, se k ní žalovaný začal chovat nepřátelsky až hrubě a částku požadovanou žalobkyní odmítl uhradit. Nereagoval ani na četné výzvy zaslané e-mailem, ani písemnou výzvu, kterou mu žalobkyně zaslala dne 12.11.2015 a kterou žalovaný převzal dne 15.11.2015.

Žalobkyně je proto nucena obrátit se na soud, aby celý spor rozhodl.

Důkaz: – nabídkami realitních kanceláří

– e-mailovou komunikací

písemnou výzvou
výslechem svědků

III.

Na základě všeho výše uvedeného navrhuje žalobkyně, aby Okresní soud v Benešově po projednání věci, vydal tento

Rozsudek:

Žalovaný je povinen žalobkyni uhradit částku 4.500,- Kč jako náhradu za pozemek zastavěný přestavkem, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.
Žalovaný je povinen žalobkyni uhradit náklady řízení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

V Benešově u Prahy dne 3.2.2016

Jarmila Vostárková