Dle ust. § 352 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) patří k činnosti soudu i přijímání peněz, listin a jiných movitých věcí do úschovy.

Řízení o úschovách se řídí ust. § 289- 302 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.s.ř.) Složení do soudní úschovy přichází v úvahu, pokud závazek, jehož předmětem jsou hodnoty do úschovy skládané (peníze, cenné papíry nebo jiné věci) nelze splnit z důvodu, že:

1) věřitel je nepřítomen nebo

2) je věřitel v prodlení nebo

3) má složitel odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo

4) složitel věřitele nezná.

K řízení o úschovách je příslušný soud, v jehož obvodu je místo plnění a pokud jsou místa plnění v obvodu více soudu, příslušným je ten soud, který řízení zahájil nejdříve.   Řízení se zahajuje pouze na návrh. V tomto typu řízení není třeba nařizovat jednání a soud může provést i jiné než účastníky navržené důkazy, pokud jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají z obsahu spisu.

Soud může složitele vyzvat ke složení zálohy na náklady úschovy, přičemž pokud složitel zálohu neuhradí, soud návrh na přijetí úschovy zamítne. Soud rovněž návrh zamítne, pokud se věc k úschově vůbec nehodí nebo pokud není nalezen vhodný způsob úschovy (např. pokud by složitel chtěl přijmout do úschovy 1 kg pomerančů nebo 1 tunu jablek).

Předmět úschovy se následně vydá na žádost příjemci. S vydáním předmětu úschovy musí souhlasit složitel tehdy, pokud bylo plnění složeno pro neznámého věřitele.

Dle ust. § 298 odst. 3) z.ř.s. pak platí, že složiteli vydá soud předmět úschovy na jeho žádost,

1. a) jestliže příjemce projeví s tímto postupem souhlas,
2. b) prohlásí-li příjemce soudu, že předmět úschovy nepřijímá, nebo
3. c) nevyjádří-li se příjemce ve lhůtě stanovené soudem, ačkoliv byl na takové následky upozorněn.

O vydání úschovy může žádat i jiná osoba, avšak vydání úschovy takové osobě je podmíněno souhlasem složitele a příjemce.

Pokud byl souhlas s vydáním úschovy odepřen, lze jej dle ust. § 299 z.ř.s. nahradit pravomocným rozsudkem, přičemž řízení o nahrazení souhlasu bude probíhat u toho soudu, u kterého probíhá řízení o úschově (ust. § 299 odst. 2 z.ř.s.).

Po uplynutí lhůty 3 let od právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud o tom, že předmět úschovy připadne státu. Předmět úschovy státu připadne za situace, že se do 1 roku od vyhlášení tohoto rozhodnutí o předmět úschovy nikdo nepřihlásí a z tohoto důvodu musí být rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce soudu. Pokud předmět úschovy připadne státu, zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy.

Řízení o složení do úschovy je dle položky 14 sazebníku soudních poplatků zpoplatněno dle předmětu úschovy, a to:

25. a) peníze do 25.000 Kč včetně – 250 Kč
26. b) peníze v částce vyšší než 25.000 Kč – 1 % z této částky
27. c) za každou movitou věc – 750 Kč
28. d) za každý cenný papír – 150 Kč, přičemž je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle bodu 1 písmene a) nebo písmene b) položky 14 Sazebníku ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.