To dítě není moje! Co s tím?

Čím dál častěji v dnešní době dochází k selhání lidského faktoru v tom smyslu, že dojde k početí potomka, aniž by na daném stavu měli zájem oba aktéři. Žena je tak v danou chvíli vystavována nejen psychickému stresu, ale i mnoha právním otazníkům, které musí řešit. V určení mateřství není ve většině případů problém, neboť jak ust. § 775 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) stanoví, za matku dítěte se považuje žena, která dítě porodila. K přijetí zodpovědnosti otce za stvořené dítě může žena dosáhnout pomocí žaloby o určení otcovství.

V daném řízení bude zapotřebí, aby žena prokázala, že muž, kterého uvedla jako domnělého otce, je skutečně otcem jejího dítěte, bude tedy na místě, aby soud zjišťoval, zda spolu v rozhodné době vedli intimní soužití, pokud-li by však tento fakt nevedl k určení otcovství, bude přistoupeno k vypracování znaleckého posudku, kterým se po zkoumání DNA určí skutečný otec. Test určení otcovství se provádí vždy na již narozených dětech. Existuje však i možnost odebrat plodovou vodu či krev ještě nenarozeného dítěte, avšak z důvodů obtížnosti a rizik se tento postup nedoporučuje. Jako další varianta, jak získat vzorek DNA přichází v úvahu standardní odběr vzorku buněk z ústní dutiny dítěte, který je možné odebrat již v krátké době po porodu, pokud tomu však nebrání zdravotní stav dítěte.

Žaloba na určení otcovství se podává u okresního soudu, v jehož obvodu je bydliště nezletilého dítěte (u návrhů podaných do 31.12.2013 bylo rozhodujícím kritériem pro určení místní příslušnosti bydliště domnělého otce), přičemž za žalobu dle ust. § 11 odst. 2 písm. g) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSOP“) není vybírán soudní poplatek. Žaloba musí obsahovat označení soudu, jemuž je určena, označení účastníků řízení jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště (žalobkyně, tj. matky dítěte, a žalovaného, tj. domnělého otce dítěte).

Označeno shodnými náležitostmi musí být i dítě, jemuž má být určen otec a musí být tíž řádně pro účely soudního sporu zastoupeno kolizním opatrovníkem, přičemž, jak současná judikatura stanovila (nález Nejvyššího soudu ze dne 14.9.2016, sp. zn. 21 Cdo 1288/2016), opatrovníkem dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, je město či obec, nikoliv městský či obecní úřad, neboť pouze město či obec je v daném řízení způsobilá samostatně jednat a má tedy plnou procesní způsobilost. Dále v žalobě musejí být stručně a srozumitelně vylíčeny skutkové okolnosti, navrženy důkazy a je třeba uvést i výrok, který má být soudem vydán (výroku o určení otcovství, též výrok o tom, komu má být dítě svěřeno do výchovy a jaké má být placeno výživné). Žaloba musí být podepsána a datována.

K žalobě by měly být přiloženy i podstatné důkazy, zejména rodný list dítěte. Nutné je tíž zdůraznit, že žaloba na určení otcovství není, na rozdíl od žaloby na popření otcovství, omezena žádnou lhůtou a je možné ji tak podat kdykoliv. Pokud testy DNA potvrdí, že matkou uvedený otec je skutečným otcem dítěte, vydá soud rozsudek, jímž určí, kdo je otcem dítěte a zároveň rozhodne o tom, komu z rodičů bude dítě svěřeno do výchovy a druhému z rodičů stanoví povinnost hradit výživné v určité stanovené výši. V daném případě pak otec dítěte bude muset dodatečně uhradit soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč, včetně nákladů řízení, které vznikly nejen státu (př. znalecký posudek) ale i žalobkyni, tedy matce, která se domáhala určení otcovství (př. náklady právního zastoupení).