Jedním ze způsobů zániku manželství je rozvod manželství. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tento institut upravuje v ustanovení § 755 a následující. Kromě rozvodu manželství dále zaniká smrtí jednoho z manželů či prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. Tyto dva způsoby zániku manželství se však považují za přirozený zánik manželství.
Manželství může být rozvedeno jenom tehdy, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho další obnovení. I přesto, že soud shledá, že je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, pokud by to bylo v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti a který je dán zvláštními důvody (zájem dítěte na trvání manželství pak soud zjišťuje dotazem na opatrovníka dítěte jmenovaného soudem pro řízení o úpravu práv a povinností k dítěti) nebo pokud by byl rozvod manželství v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Toto neplatí, pokud spolu manželé nežijí již alespoň po dobu tří let.
Právní praxe poté rozlišuje dva způsoby rozvodu manželství – rozvod sporný a nesporný. Rozvod nesporný je také občas nazýván jako tzv. rozvod dohodou. Jak již sám název napovídá, jedná se o způsob rozvodu, kdy oba manželé svou dohodou naplní zákonem vymezené podmínky a rozvod manželství pak zpravidla proběhne rychleji a bez větších obtíží. Podmínky, které je potřeba naplnit, abychom mohli hovořit o rozvodu nesporném, definuje občanský zákoník v ustanovení § 757. První z podmínek je, že manžel, který nepodal návrh na rozvod manželství, se k tomuto návrhu připojí. Další podmínkou je, že manželství ke dni zahájení řízení o rozvod manželství trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu již déle jak šest měsíců nežijí. Dále je podmínkou, aby se manželé v případě, že jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, dohodli na úpravě poměrů k tomuto dítěti pro dobu po rozvodu manželství a soud jejich dohodu schválil. Poslední podmínkou je, že se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a případně výživného pro dobu po rozvodu manželství. Dohoda o úpravě práv a povinností k nezletilému dítěti a dohoda o vypořádání společného jmění manželů (které soud následně schvaluje) musí mít písemnou formu a podpisy na dohodách musí být úředně ověřeny. V případě, že manželé naplní všechny výše uvedené podmínky, soud již nezkoumá příčiny rozvratu manželství, pouze konstatuje, že tvrzení manželů o rozvratu jejich manželství je pravdivé a manželství rozvede. Jedinou překážkou, na kterou mohou manželé v případě nesporného rozvodu narazit, je podmínka minimálně šesti měsíců, po které spolu manželé nežijí. Často manželé chtějí mít rozvod co nejrychleji za sebou a čekat 6 měsíců na podání návrhu na rozvod se jim může zdát jako dlouhá doba, nemluvně o skutečnosti, že mnohdy majetkové poměry manželů neumožňují jednomu z nich se odstěhovat. I na toto však občanský zákoník pamatoval, když definoval, že manželé spolu nežijí, pokud netvoří manželské či rodinné společenství bez ohledu na to zda mají či vedou rodinnou domácnost s tím, že jeden z manželů zjevně nechce obnovit manželské společenství. Ve světle tohoto ustanovení pak manželé nemusí v době podání návrhu na rozvod žít odděleně, postačí, když spolu nebudou tvořit manželské či rodinné společenství.
Druhým způsobem rozvodu manželství je rozvod sporný, kdy se manželé nedokážou dohodnout na podmínkách rozvodu nesporného a soud při zkoumání, zda je manželství skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, zkoumá i příčiny tohoto rozvratu. To v praxi znamená výslechy obou manželů, které mnohdy mohou být pro manžele nepříjemné, neboť soud musí spolehlivě zjistit, zda je opravdu naplněna základní podmínka pro rozvod manželství, tj. hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení manželství. V případě, že mají manželé dítě, které je v době podání návrhu na rozvod nezletilé a nenabylo plné svéprávnosti, musí soud před rozhodováním o rozvodu samém, rozhodnout o poměrech dítěte pro dobu po rozvodu manželství (toto však platí i u rozvodu nesporného). Až poté může soud přistoupit k rozhodování o rozvodu samém. Důležité u tohoto typu rozvodu manželství je fakt, že soud z výslechu účastníků řízení a listinných důkazů zjišťuje příčinu rozvratu manželství. Zjištěná příčina rozvratu manželství následně hraje značnou roli v dalších řízení (výživné rozvedeného manžela, vypořádání společného jmění manželů).
Je nepochybné, že rozvod manželství je citlivou a v mnohých případech i nepříjemnou záležitostí. Rozvod nesporný tak v těchto případech může být řešením, jak rychle a s minimálními obtížemi manželství ukončit. Jsou však případy, kdy se manželé nedokážou dohodnout na ničem a v takovém případě musí podstoupit rozvod sporný, který je často náročnější na dobu trvání takového řízení a mnohdy i daleko nepříjemnější pro obě strany.
Na našich stránkách můžete najít i další vzory a články, které se rozvodem manželství zabývají:
Návrh na rozvod manželství – http://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/rozvod-podle-noz/#.WPI3v2szWr8
Návrh na úpravu péče a výživy dítěte za trvání manželství – http://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/navrh-na-upravu-pece-a-vyzivy-ditete-za-trvani-manzelstvi/#.WPI4YGszWr8
Mimosoudní dohoda rodičů o styku s dítětem – http://www.vzory.cz/vzory/rodina-manzelstvi/mimosoudni-dohoda-rodicu-o-styku-s-ditetem/#.WPI4fmszWr8
Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!