Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme v době, kdy zdaleka ne každé manželství má dlouhého trvání. Úhrnná rozvodovost manželství v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 50% a je nutné vzít v potaz, že ne každé manželství, které zůstává po formální stránce nerozvedené, se dá označit za manželství, které naplňuje i jeho materiální znaky. U faktických soužití rodičů, kteří neuzavřeli manželství, tomu mnohdy není jinak.

Přestože po právní stránce existuje mnoho vzájemných práv a povinností ze strany dětí i rodičů, budeme se v tomto článku věnovat zejména právu rodiče na styk s dítětem. Právo rodiče na styk s dítětem je základním a nejvýznamnějším z rodičovských práv, které je obsaženo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Jak je to ale s jeho výkonem pokud má být manželství rozvedeno nebo dojde k rozpadu vztahu dvou doposud spolužíjících rodičů?

Po právní stránce existují v zásadě dvě možnosti jak nastalou situaci řešit. V prvním případě se jedná o tzv. dohodu rodičů o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Tato dohoda může být součástí rozvodového řízení, resp. návrh na její schválení soudem může být podán současně s návrhem na nesporný rozvod ve smyslu ust. § 757 OZ. Návrh na schválení dohody rodičů o poměrech nezletilého dítě (dále jen „návrh“) však může být podán i zcela samostatně. Nejdůležitějším rozdílem při podávání těchto dvou návrhů je příslušnost soudu v dané věci. Jestliže je podáván samostatně, je příslušným soudem okresní nebo obvodní soud trvalého bydliště nezletilého dítěte. V opačném případě je příslušným soudem okresní nebo obvodní soud posledního společného bydliště manželů.

„Mimosoudnost“ této dohody spočívá v tom, že obsah dohody si primárně stanovují rodiče nezletilého dítěte sami mezi sebou. Při nesporných rozvodech nebývá zpravidla důvod, aby soud návrh dohody neschválil. Je třeba zmínit i to, že pokud se rodiče, kteří uzavřeli manželství, hodlají rozvést, existuje zákonná povinnost, aby návrh dohody byl soudem schválen ještě před samotným rozsudkem, kterým se manželství rozvádí (§ 757 odst. 2 písm. c) OZ). Zákonný základ, na základě kterého je uzavření výše zmíněné dohody možné, nalezneme v ust. § 891 OZ.

§ 891

[Úprava styku rodiče s dítětem, jeho omezení či zákaz]

(1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem.

(2) Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.

V případě, že se rodiče chtějí řízení před soudem vyhnout, nevylučuje zákon ani možnost uzavřít dohodu mimosoudní. Esenciální však je skutečnost, že rodiče, kteří mimosoudní dohodu uzavírají, neuzavřeli manželství nebo nehodlají manželství rozvést a rovněž jsou schopni se na úpravě poměrů dítěte dohodnout. Tento postup je tedy vhodný v případech, kdy rodiče doposud pouze žili ve společné domácnosti či obdobným způsobem, nebo přestože nehodlají nadále manželství po materiální stránce udržovat, nehodlají jej z různých důvodů ani ukončit rozvodem.

Ať se rodiče rozhodnou pro kterýkoli z výše zmíněných postupů, neměli by zapomenout, že dohoda, kterou uzavírají, by měla podmínky a rozsah styku rodičů s dítětem upravovat poměrně důkladně a zahrnovat i úpravu výživného.

Závěrem stojí rozhodně za zmínku skutečnost, že řízení, ve kterém se schvaluje návrh, je osvobozeno od soudního poplatku.

Vzor návrhu na schválení dohody o poměrech dítěte pro dobu po rozvodu naleznete níže. Jedná se však o zjednodušenou verzi, která má pouze poskytnout povědomí o tom, na co by se při jejím formování rozhodně nemělo zapomenout.

.