Jednou ze zásad soukromého práva, je zásada neminem laedere – nikomu neškodit. V praxi tato zásada znamená, že všichni jsou povinni počínat si tak, aby jinému nevznikla újma, jinak mohou být povinni tuto újmu nahradit. Nad rámec tohoto článku připomínáme, že újma může být majetkového charakteru (škoda), ale i nemajetkového charakteru.
Český právní řád ovšem zakotvuje i tzv. prevenční povinnost osob, kterým hrozí vznik újmy. Generální klauzuli této prevenční povinnosti nalezneme v § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), který, který uvádí:
„Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.“
To v zásadě znamená, že pokud osoba, které újma hrozí, nevyvine přiměřené úsilí, aby případnou újmu zredukovala nebo ji zcela předešla, může být její nárok na náhradu újmy krácen až na nulu.
Při posuzování, co je přiměřené a co již vybočuje z jednání nutného k zabránění vzniku újmy, je nutné brát v úvahu především předmět či objekt, kterému újma hrozí a jeho hodnotu. Přitom platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím rozsáhlejší je jeho přiměřená ochrana – tedy přiměřené úsilí. Náklady spojené s vynaložením úsilí k předejití újmy se pak dle judikatury Nejvyšší soudu považují za účelné až do té výše, jaká je hodnota chráněného objektu nebo předmětu.
V praxi můžeme aplikaci prevenčního ustanovení demonstrovat následujících případech.
Případ č. 1
Pan Novák parkuje svůj automobil přes víkendy na zahradě u známého, pana Vejvody, protože sám nemá na zahradě dostatek místa. V pátek večer volal pan Vejvoda panu Novákovi, že začíná foukat silný vítr, a že by na automobil pana Nováka mohly spadnout ořechy nebo uschlé větve z ořešáku, pod kterým parkuje. Doporučil mu ho přeparkovat na druhý konec zahrady. Pan Novák nicméně nedbal varování pana Vejvody a automobil nepřeparkoval. Během víkendu pak došlo k poškození karoserie automobilu pana Nováka padajícími ořechy a starými větvemi. Škoda, která na automobilu vznikla, činila 90 000 Kč.
Pan Novák se obrátil na pana Vejvodu, aby mu škodu způsobenou padáním plodů a větví uhradil. V následném soudním sporu pak dal soud panu Vejvodovi za pravdu, že k náhradě škody není povinen, neboť pan Novák nejednal s dostatečnou mírou prevence a i přes varování nechal zaparkovaný automobil na místě, kde věděl, že ke škodě může dojít nebo k ní pravděpodobně dojde. Nese tak ze svého, čemu mohl předejít – tedy celou škodu.
Případ č. 2
Pan Novák parkuje svůj automobil přes víkendy na zahradě u známého, pana Vejvody, protože sám nemá na zahradě dostatek místa. Pan Vejvoda odjíždí vlakem na víkendy pryč do Prahy a vjezdovou bránu na zahradu nechává zamčenou. Rovněž na zahradě parkuje svůj automobil, který je zcela totožný s automobilem pana Nováka. Tak tomu bylo i minulý víkend. V pátek večer se začal zvedat silný vítr. Pan Novák se tedy raději vydal automobil zkontrolovat. Vchodovou brankou se dostal na zahradu, když ale viděl, že na automobil je zatím v pořádku a vjezdová brána je tak jako tak uzamčená, bez dalšího se otočil a šel domů. Stihl si ještě všimnout, že pan Vejvoda zaparkoval svůj automobil na jiném místě než obvykle – dále od starého ořešáku. Během víkendu pak ale došlo k poškození karoserií obou automobilů padajícími ořechy a starými větvemi. Pan Novákovi vznikla na automobilu škoda ve výši 90 000 Kč. Panu Vejvodovi vznikla na automobilu škoda ve výši 20 000 Kč.
Pan Novák se obrátil na pana Vejvodu, aby mu škodu způsobenou padáním plodů a větví uhradil v plné výši. V následném soudním sporu pak přiznal soud panu Vejvodovi nárok náhradu škody ve výši 20 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že pan Novák neprojevil dostatečnou míru prevence do té míry, že alespoň nepřeparkoval svůj automobil na jiné místo zahrady, které by bylo vzdálenější od starého ořešáku, jehož padající větve a plody na zcela totožných automobilech způsobily odlišnou škodu a to pouze z důvodu místa parkování automobilu. Kdyby totiž jednal s náležitou mírou prevence, přeparkoval by svůj automobil na vzdálenější místo od ořešáku a škoda, která by mu vznikla, by dosahovala výše 20 000 Kč.
Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!