Právní úpravou místního referenda a problematiky s ním související je zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „ZMR“), ve znění pozdějších předpisů. Pro úplnost lze dodat, že je vhodné vycházet rovněž ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů („ZVZO“), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) („OZř“), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze („ZHMP“), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („SŘS“), ve znění pozdějších předpisů. Vzor je zpracován podle právního stavu k 21. 10. 2016.

Místní referendum lze konat jen v záležitostech, které spadají do samostatné působnosti obce nebo statutárního města (§ 6 ZMR). V souvislosti s problematikou samostatné působnosti obce lze odkázat na § 35 OZř a § 16 a 18 ZHMP.

Zákon výslovně zakazuje konání referenda ve vypočtených případech. Místní referendum je zakázáno konat (§ 7 ZMR):

• o místních poplatcích a o rozpočtu,
• o zřízení nebo zrušení orgánů a o jejich vnitřním uspořádání,
• o volbě a odvolání starosty nebo primátora, místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady, dalších členů zastupitelstva i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů,
• jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,
• v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,
• o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti, nebo
• o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce,
• jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“ (§ 8 odst. 2 ZMR).

Vyhlašovatelem místního referenda je vždy zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo města. Zastupitelstvo se na jeho vyhlášení může usnést jednak samo, jednak na základě návrhu na uspořádání referenda přípravným výborem (§ 8 odst. 1 a § 9 odst. 2 písm. a) ZMR; srov. § 84 odst. 2 písm. i) OZř).

Návrh přípravného výboru může být podán s připojením petice s příslušným minimálním počtem podpisů obyvatel. Kvora jsou stanovena následovně (§ 8 odst. 2 ZMR):

• do 3 000 obyvatel . . . . . . . . . . . . 30 % oprávněných osob,
• do 20 000 obyvatel . . . . . . . . . . . 20 % oprávněných osob,
• do 200 000 obyvatel . . . . . . . . . . 10 % oprávněných osob,
• nad 200 000 obyvatel . . . . . . . . . . 6 % oprávněných osob.

Oprávněnou osobou se rozumí osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce (§ 2 ZMR), tedy mimo jiné ta, která je státním občanem ČR, dosáhla věku 18 let, v příslušné obci je přihlášena k trvalému pobytu (§ 4 odst. 1 ZVZO).

Přípravný výbor, který je tvořen nejméně třemi oprávněnými osobami (§ 9 odst. 1 ZMR), dále uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné (§ 9 odst. 3 ZMR).

Návrh na konání místního referenda podaný přípravným výborem musí být z pohledu zákonných požadavků na jeho náležitosti bezvadný. Návrh musí obsahovat:

1. označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,
2. znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
3. odůvodnění návrhu,
4. odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,
5. označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
6. jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy.

Přílohou tohoto návrhu je podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy (§ 10 ZMR), jejíž součástí jsou následující náležitosti (§ 11 odst. 1 ZMR):

1. označení území, na němž se má místní referendum konat,
2. znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,
3. jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
4. upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“

Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis (§ 11 odst. 2 ZMR).

Příslušnému obecnímu úřadu, městskému úřadu nebo magistrátu předložený návrh musí tento úřad posoudit do 15 dnů ode dne podání. Jestliže je návrh bezvadný, vyrozumí o tom úřad zmocněnce, jinak vyzve k odstranění vad, které je třeba odstranit ve lhůtě, kterou k tomu úřad určí. Ta nesmí být kratší než 7 dnů. Nevyrozumí-li úřad zmocněnce, považuje se návrh na bezvadný (§ 12 odst. 1, 2 a 3 ZMR).

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda, nicméně zmocněnec může na vyhlášení referenda trvat (§ 13 odst. 3 ZMR).

Přípravný výbor může v souladu s § 15 zákona i judikaturou Nejvyššího správního soudu navrhnout, aby se referendum konalo souběžně s volbami, a to i za okolnosti, že se prozatím konkrétní termín voleb nestanovil.

Další procesní postup je předmětem právní úpravy ustanovení § 12 a násl. ZMR.

Právní ochrana ve věcech místního referenda je poskytnuta přípravnému výboru možností obrátit se na správní soud (věcně příslušným je krajský soud; § 9 odst. 1 SŘS)., který ve věci rozhodne do 30 dnů, s následujícími návrhy na (§ 91a SŘS):

1. určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky,
2. vyhlášení místního referenda,
3. vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu,
4. vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu.