Jedná se o záležitosti denní praxe, kdy se nejeden nájemce ocitne v neblahé situaci, když obdrží od pronajímatele výpověď z nájmu bytu. Je tedy zapotřebí obecné povědomí o možnostech obrany proti takovému počínání.

Český právní řád umožňuje obranu skrze 2 instituty: skrze námitky proti výpovědi z nájmu bytu a skrze návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.

V každém případě je ze strany pronajímatele ve výpovědi nutné poučit nájemce o těchto zákonem nabízených možnostech, protože v opačném případě se jedná o neplatně učiněnou výpověď, avšak s tou nuancí, že pokud výpověď neobsahuje poučení o právu podat námitky, nezpůsobuje to bez dalšího neplatnost výpovědi a to s ohledem na chybějící právní následky učiněných námitek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2199/2018).

Námitky proti výpovědi z nájmu bytu jsou, jak již výše uvedeno, jednou z možností obrany proti obdržené výpovědi z nájmu bytu, nicméně, jako takové sami o sobě nemají žádné právní následky a nejsou ani nezbytnou podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. O předmětných námitkách rozhoduje subjekt, z jehož strany byl nájem vypovězen, nikoliv soud, jako je tomu v případě podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Současně k uplatnění námitek zákon nestanovuje žádnou lhůtu, oproti předmětnému návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi, jenž musí být k soudu podán v prekluzivní lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi. Oba instituty procesní obrany proti obdržené výpovědi z nájmu bytu existují vedle sebe a nejsou vzájemně nikterak podmíněné.