Plánujete si postavit nebo zrekonstruovat dům, chatu nebo byt? Chtěli jste se na stránkách příslušného stavebního úřadu dozvědět jak postupovat, ale začaly na Vás vyskakovat pojmy územní plán, územní rozhodnutí, regulační plán a jde Vám z toho hlava kolem? Nevadí! Připravili jsme pro Vás základní soupis a vysvětlení pojmů, se kterými se setkáte v zákoně č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) dále jen „stavební zákon“.

Stavební pozemek – pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem;

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání;

Územní plán – stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury;

Regulační plán – stanovuje podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb. Vydává se formou opatření obecné povahy ve smyslu § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Lze jím nahradit územní rozhodnutí.

Uzemní rozhodnutí – správní rozhodnutí (ve smyslu § 67 správního řádu), na jehož základě je možné na určitém území umisťovat stavby nebo zařízení, změnit účel užívání území nebo stavby – tzv. rozhodnutí o změně využití území nebo stavby. Dále územní rozhodnutí může zakládat rozdělení nebo scelování pozemků, případně zřizovat ochranné pásmo. Jeho vydání předchází veřejné projednání;

Rozhodnutí o umístění stavby – výsledek správního řízení, na jehož základě je možné umístit stavbu na příslušném stavebním pozemku. Vydání rozhodnutí předchází povinné veřejné projednání záměru. Rozhodnutí pak stanovuje podmínky využití území k danému záměru;

Stavební povolení – stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to zapotřebí, i pro její užívání. Teprve na jeho základě je možné začít provádět stavbu;

Ohlášení stavby – zjednodušený postup, na základě kterého je možné provádět záměry uvedené v § 104 stavebního zákona. Tento postup se uplatní zejména u staveb do velikosti zastavěné plochy 150 metrů čtverečních nebo stavební úpravy, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby;

S výše uvedenými pojmy přijde do styku každá osoba, které vážněji pojme úmysl provést stavební záměr. Je však na místě zmínit, že ne každé provedení stavby vyžaduje vydání rozhodnutí o umístění stavby. Stavební zákon stanovuje negativním výčtem záměry, pro jejichž realizaci není vydání tohoto rozhodnutí zapotřebí. Jedná se např. o:

1. a) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení;
2. b) bazén do 40 m² zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku;
3. c) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím;

Podrobný výčet záměrů, jež nevyžadují vydání rozhodnutí o umístění stavby, je možné nalézt v § 79 odst. 2 stavebního zákona.

Obdobná je situace u stavebního povolení. Stavební zákon stanovuje negativním výčtem v § 103 záměry, jež nevyžadují vydání stavebního povolení ani ohlášení stavby. Krom záměrů uvedený v § 79 odst. 2 stavebního zákona jsou jimi také terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) stavebního zákona nebo úpravy pozemků uvedené v odst. 3 písm. e) téhož paragrafu stavebního zákona.

Zvláštní kategorií jsou pak záměry, které nevyžadují vydání stavebního povolení, nicméně stavební zákon pro ně stanovuje tzv. ohlašovací povinnost. Jedná se např. o:

1. a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m² celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
2. b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou;
3. c) některé stavby pro reklamu;

Pokud máme to štěstí a získáme všechna potřebná povolení k provedení našeho záměru, nejsme však na konci byrokratického kolotoče. Užívání stavby je podmíněno souhlasem k jejímu užívání, případně kolaudačním souhlasem. Kolaudační souhlas vyžadují stavby, jejíž vlastnosti nemohou být ovlivněny budoucími uživateli. Jedná se např. o nemocnice, školy, stavby dopravní a občanské infrastruktury a další, jež jsou uvedeny v § 122 stavebního zákona. Zbylé stavby obvykle vyžadují „pouze“ souhlas k jejímu užívání.

Stejně tak jako záměr provést stavbu je poměrně složitým a zdlouhavým procesem, je i její likvidace regulována platnou právní úpravou. Stavební zákon stanovuje povinnost vlastníku stavby ohlásit záměr odstranit stavbu. V určitých případech může stavební úřad vlastníku stavby dokonce nařídit její odstranění. Jedná se o situace, kdy stavba svým závadným stavem ohrožuje životy nebo zdraví osob a zvířat, případně je takový postup nařizován vlastníkovi stavby, ke které bylo zrušeno stavební povolení.