Návrh na projednání přestupku se podává v případě podezření ze spáchání tzv. návrhových přestupků. Zákon totiž rozlišuje přestupky, které budou projednány pouze na návrh (např. poškozeného), a ty, které musí být projednány z úřední povinnosti v situaci, kdy se o nich správní orgán dozví. Předmětem tohoto návrhu na projednání přestupku podle § 68 zákona o přestupcích je návrh na projednání návrhového přestupku, konkrétně pak ublížení na cti. Laická veřejnost často přestupek ublížení na cti mylně zaměňuje s přečinem pomluvy jako institutem trestního práva (§ 184 tr. zákoníku).

Návrhovými přestupky jsou kromě zmíněného ublížení na cti například nedbalostní ublížení na zdraví kvalifikované jako přestupek nebo přestupek, kterého se dopustí ten, kdo způsobil dopravní nehodu, při níž dojde k ublížení na zdraví. Důsledně je ovšem nezbytné odlišovat institut od trestně-právní skutkové podstaty.

Návrh musí kromě obecných náležitostí podání (kdo podání činí, které věci se týká a co se navrhuje) a náležitostí, které uvádí fyzická osoba (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování), obsahovat rovněž označení poškozené osoby, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.

Neuvede-li žadatel všechny náležitosti návrhu nebo je uvede nesprávně, správní orgán jej vyzve k jejich doplnění nebo opravě. K tomu je určena lhůta a zároveň je navrhovatel poučen o následcích nedoplnění nebo neodstranění vad. V takovém případě bude řízení zastaveno, neboť řízení o projednání přestupku bylo zahájeno již doručením místně a věcně příslušnému orgánu (navzdory vadám a nedostatkům návrhu), ale nelze v něm pokračovat.

Návrh je adresován obecnímu úřadu. Obec často pro tyto účely zřizují komise k projednávání přestupků. Místně příslušným je orgán, v jehož obvodu byl přestupek spáchán.

Navrhovatel může být zastoupen, nicméně zastoupení není povinné. Pokud není sjednáno, neuvede se. Zmocněncem může být osoba od navrhovatele disponující plnou mocí k zastupování pro celé řízení nebo i pro určitý úkon v řízení.

Náležitostí návrhu je rovněž místo a datum sepsání návrhu.

Nezbytnou součástí návrhu je na základě zákona vylíčení skutkových okolností, které s věcí souvisejí. Navrhovatel se musí vypořádat s uvedením toho, kde ke spáchání přestupku údajně došlo, kdy k němu došlo a jakým způsobem. Nezbytné je navrhnout též důkazy ke každému tvrzení, zpravidla v rámci každého odstavce.

Právní kvalifikace (viz odstavec II. vzoru) není nezbytnou náležitostí návrhu, neboť správní orgán zná právo.

Součástí návrhu je i potvrzení, že navrhovatel si je vědom hrazení nákladů řízení (viz odstavec III.). Zákon stanoví, že náklady řízení hradí podle § 76 odst. 1 zákona o přestupcích navrhovatel, pokud:

a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,

b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,

c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno,

j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil.

Bude-li ovšem pachatel uznán vinným ze spáchání přestupku, náklady řízení hradí on. V současné době příslušná vyhláška ministerstva vnitra stanoví základní paušální částku 1 000 Kč.

V našem modelovém případě ublížení na cti se správní orgán pokusí navrhovatele a pachatele smířit.

Návrh na projednání návrhového přestupku musí být podána ve lhůtě tří měsíců. Tato lhůta se počítá od okamžiku, kdy se navrhovatel o přestupku dozvěděl, nebo od okamžiku, kdy se navrhovatel dozvěděl o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. Postoupením se zde rozumí situace, kdy skutek byl oznámen jako trestný čin (například prostřednictvím trestního oznámení), ale o trestný čin se nejednalo. Policie České republiky nebo správní orgán poučí potenciálního navrhovatele, že je nutné podat návrh na projednání návrhového přestupku. Návrh podaný po této lhůtě bude správním orgánem odložena, a rozhodnuto v ní nebude.

Pro úplnost lze uzavřít, že za přestupek ublížení na cti hrozí pachateli podle platné právní úpravy v případě uznání jeho viny pokuta do výše 5 000 Kč.

Ačkoliv novelizace zákona o přestupcích zákonem č. 204/2015 Sb. s účinností od 1. října 2016 výrazným způsobem mění znění předmětného § 49, ke změně kvalifikace ublížení na cti nedochází. Mění se potenciální sankce. Maximální výše pokuty se z 5 000 Kč zvyšuje na částku 20 000 Kč.

.