Mezi další z možných vedlejších ujednání při kupní smlouvě patří cenová doložka. V občanském zákoníku jsou jí věnovány § 2154 až 2156.
Ust. § 2154 Občanského zákoníku stanovuje, že „je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.“
Cenová doložka se zpravidla nejčastěji bude uplatňovat v případech, kdy je kupní cena složena převážně z cen materiálu, jelikož je pak umožněno reagovat na cenové výkyvy tohoto materiálu. Na základě cenové doložky tedy může dojít jak je zvýšení kupní ceny, tak i k jejímu snížení.
Jaký bude rozhodný okamžik pro posouzení cenových změn, uvádí § 2155 v prvním odstavci, a to následovně: „Neurčí-li strany, která doba rozhoduje pro posouzení cenových změn, přihlédne se k cenám v době uzavření smlouvy a v době, kdy měl prodávající věc dodat. Má-li se dodání věci uskutečnit během určité lhůty, rozhoduje doba skutečného včasného plnění, jinak konec této lhůty.“
Na situaci, kdy by mělo dojít k prodlení na straně prodávajícího, pamatuje § 2155 v odstavci druhém: „Dodá-li prodávající věc s prodlením a jsou-li ceny rozhodných složek výrobních nákladů nižší než ceny určené podle odstavce 1, přihlíží se k nižším cenám.“
Cenová doložka je časově omezena tak, že „práva a povinnosti stran z cenové doložky zaniknou, neuplatní-li oprávněná strana svá práva u druhé strany bez zbytečného odkladu po dodání věci“ (§ 2156). Jedná se tedy o lhůtu prekluzivní (propadnou).
Příklad, jak může být cenová doložka formulována, uvádíme níže:

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!