Bezpilotní letadla, nebo jak jsou často nazývána – drony, se stávajífenoménem dnešní doby. Jsou stále častěji využívána nejen ve vojenství, ale také v civilních oblastech. Jsou atraktivní novinkou při leteckém snímkování, průzkumu, při inspekcích průmyslové a dopravní infrastruktury, mapování terénu nebo zemědělských plodin, testuje se jejich využití v dopravě.

Vedle toho jsou bezpilotní letadla využívána k volnočasovému létání a pořizování fotografií i videí, což přináší v poslední době stále častěji zmiňovanou hrozbu porušování soukromí.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vydal již v roce 2013 k této problematice stanovisko a podrobně se jí zabývá rovněž v bulletinu, kde dostávají prostor odborníci z různých oblastí.

Aby převážila pozitiva, je podle Mgr. Tomáše Pustiny z odboru civilního letectví Ministerstva dopravy potřeba s předstihem řešit i rizika související s provozem bezpilotních letadel. V první řadě jdeo to, aby nebyla srážkou či pádemohrožena jiná letadla ve vzdušném prostoru ani osoby a majetek na zemi. Bylo již zaznamenáno několik případů, kdy došlo k potenciálně nebezpečnému sblížení dronu s letadlem s cestujícími, zpravidla poblíž letiště. Známy jsou i případy zranění osob na zemi způsobená dronem, např. v rámci sportovních či kulturních událostí.

Drony lze též potenciálně zneužít k páchání trestné činnosti. Stačí připomenout, že nedávno byly zaznamenány opakované přelety neidentifikovaných dronů nad prostory jaderných elektráren ve Francii nebo vnesení palné zbraně bezpilotním letadlem do věznice v USA.

V neposlední řadě panují nemalé obavy ze zásahů do soukromí. Dron může být zdrojem obtížného hluku nebo prostředkem ke shromažďování obrazových a zvukových záznamů obsahujících osobní údaje, pro který např. plot pozemku není žádnou překážkou.

Podle stanoviska ÚOOÚ je prostřednictvím kamerových zařízení umístěných na bezpilotních letadlech možné systematicky zachycovat a dále zpracovávat záběry identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob, a to včetně ryze soukromého prostředí, ve kterém se tyto osoby pohybují nebo které obývají (zahrady, byty apod.). Lze tak poměrně jednoduchou cestou získat osobní údaje i z prostředí, které by jinak bylo velmi obtížně dostupné, čímž může docházet k porušování soukromí i neoprávněnému shromažďování osobních údajů.

Porušováním soukromí se zabývá občanský zákoník, shromažďováním osobních údajů pak zákon o ochraně osobních údajů, přičemž však není možné provoz bezpilotních letadel sám o sobě považovat automaticky za záležitost, kterou by se zmíněná legislativa zabývala.

Zákon o ochraně osobních údajů nebude např. aplikovatelný, pokud nedojde k cílenému pořizování záběrů identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob a půjde například o sledování krajiny, zemědělských nebo průmyslových prostor či pohybu zvěře. Zákon se nepoužije ani v případě, že kamery budou pouze přenášet záběry osob, aniž by došlo k pořízení záznamu.

Zákon rovněž umožňuje policii, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.

Naproti tomu provozovatel bezpilotního letadla vybaveného kamerovým zařízením se záznamem nesmí pořizovat záběry ryze soukromých aktivit, zejména v rámci obydlí a přilehlých prostor, a záběry, jimiž by primárně byla snižována lidská důstojnost. A při pořizování záběrů musí jít buď o plnění úkolů uložených zákonem, ochranu vlastních práv nebo životních zájmů ostatních (například při neštěstí v nedostupném terénu), nebo musí existovat souhlas těch, kteří se na záznamu objeví, a to ještě před začátkem natáčení.

Eventuální záběry anebo jejich části obsahující osobní údaje osob, které souhlas neudělily, bude nutné v takovém případě bez zbytečného odkladu po pořízení likvidovat.

A jak je to s monitorováním veřejných prostorů? V první řadě je nutné veřejný prostor charakterizovat jako prostor sloužící obecnému užívání, tedy fyzicky přístupný v zásadě každému bez omezení. Tím bude plocha náměstí a nikoli např. soukromá zahrada vizuálně dostupná ze vzdušného prostoru. Tudíž je přijatelné např. monitorování koncertu pro účely zajištění pořádku, naopak k porušení právních předpisů by došlo, pokud by určitá soukromá osoba použila leteckou kameru k plošnému monitorování chování mládeže ve svém okolí a tyto záběry byly následně vystaveny na internetu.

Dále je možno sledovat vlastní prostory, např. pole nebo povrchový důl apod. Ihned po pořízení záběrů ovšem bude třeba zjistit, zda všechny snímky obsahující osobní údaje slouží stanovenému účelu korespondujícímu s konkrétní potřebou chránit relevantní práva nebo zájmy a nadbytečné (nebo jejich části) likvidovat.

Pokud se monitorovaná osoba domnívá, že byla porušena její práva, může požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení anebo o odstranění závadného stavu. Zároveň není vyloučeno, aby byl prostřednictvím zařízení na bezpilotním letadle spolu s obrazovým záznamem pořizován i zvukový záznam týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných osob. Pro tento případ bude platit obdobně totéž, co se týká videozáznamu, přičemž podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů pořizování zvukového záznamu významným způsobem zvyšuje míru zásahu do soukromí.

 .