Již podeváté vyhlašuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) soutěž „Moje soukromí! Nekoukat, nešťourat!“, v níž děti do 18 let soutěží se svými autorskými příspěvky na téma, do jaké míry jsou chráněny jejich osobní, citlivé údaje v každodenním životě. Letos proběhne již 9. ročník a tradiční je také termín vyhlášení soutěže – 28. ledna, tedy na mezinárodní Den ochrany osobních údajů.
Jedná se o počinek mezinárodního významu, o čemž svědčí i evropská cena, kterou v roce 2007 převzali zástupci ÚOOÚ v Madridu za nejlepší službu veřejnosti v oblasti ochrany osobních údajů. A jaký je smysl této soutěže? Popularizace témat, jako jsou svoboda a ochrana soukromí. Děti jsou v tomto směru zdaleka nejohroženější skupinou, především na sociálních sítích. Na druhou stranu se ze soutěžních příspěvků dá vyčíst, že děti si často nebezpečí, které vyplývá ze sdílení dat, uvědomují mnohdy více než jejich rodiče, vysvětluje RNDr. Igor Němec, předseda ÚOOÚ.
Proč Úřad pro ochranu osobních údajů tuto soutěž pořádá?
„Jednoduše proto, aby se o ochraně osobních údajů a soukromí dozvěděly i děti. Jsou jednou z hlavních rizikových skupin, zejména pokud jde o jejich bezpečnost na internetu a sociálních sítích. Snaha právě je v této oblasti informovat a vzdělávat má i druhou rovinu – děti jednou vyrostou, budou někde pracovat, chodit někam nakupovat a s velkou pravděpodobností se s problematikou osobních údajů budou setkávat. Už prostě budou vědět, že rozhodování o osobních údajích je v první řadě jejich věcí. Ti schopnější se stanou třeba řediteli velkých společností a tam se osobním údajům, ať už zaměstnanců, nebo klientů, také nevyhnou.“
Dnes se to zdá jako jasný a logický důvod, proč takovou soutěž organizovat. Ale před osmi lety při vyhlašování prvního ročníku to byl krok do neznáma, protože srovnatelná akce tady dosud nebyla, a navíc se v té době o ochraně osobních údajů ani nebezpečích, kterými mohou být děti na internetu vystaveny, zdaleka tolik nevědělo ani nemluvilo jako dnes.
„Když jsme se soutěží začínali, měli jsme na paměti – a toho se držíme stále, že tato forma vzdělávání musí mít zábavnou podobu. Proto necháváme děti tvořit, dáváme jim konkrétní zadání, a pak prostor pro jejich fantazii, utříbení si myšlenek a názorů.“
Letos vyhlašujete již devátý ročník. V čem se soutěž postupem času změnila?
„Každý rok se něco mění, pro každý ročník vytváříme nové zadání. Vloni jsme například připravili novou kategorii – vytvoření „placky na batoh“ s námětem ochrany osobních údajů. Grafické zpracování některých mě svou vyvážeností a celkovým dojmem doslova udivilo. Nejlepší jsme nechali vyrobit a používáme je jako dárečky pro školy a děti. Za těch osm ročníků přišly již stovky příspěvků plných originálních nápadů, ať už literárních textů, kreseb, koláží, plastik nebo například animovaných „privacyguardů“, ochránců soukromí. Snad jen jeden postesk. Ukazuje se, že těch, co chtějí psát, je čím dál tím méně. Ale to spíš souvisí s celkovou úrovní vzdělanosti než samotnou soutěží. Nicméně právě na „píšící“ při zadávání soutěžních kategorií myslíme pokaždé, abychom je i tímto způsobem podporovali.“
Jak se postupem let mění vaši soutěžící?
„Velmi pozitivně vnímám, že se do soutěže zapojují stále častěji celé školní třídy, že učitelé ke Dni ochrany osobních údajů, který je mezinárodně vyhlašován 28. ledna, pořádají doprovodné programy, besedy a podobně. Podařilo se nám zapojit i knihovny, zadáním jednoho z předchozích ročníků bylo „hraní na čas“ s názvem Webowou diwočinou, kde se děti učily zábavnou formou pracovat s počítačem, chovat se na internetu bezpečně, ale také ohleduplně k ostatním. Zapojilo se více než sto knihoven po celé republice. Z jiných příspěvků zase vidíme zájem rodičů, což je patrné z toho, že se do soutěže už přihlásilo i několik předškoláků.“
Utkvěl vám v paměti nějaký počin nebo myšlenka z prací studentů?
„V úřadu je už okřídlený titulek k jednomu ze soutěžních obrázků ‚Dinosauři si možná špatně chránili svoje soukromí, a proto vyhynuli‘ od sedmiletého chlapce. Nechali jsme s tímto obrázkem a titulkem udělat tašky, do kterých dáváme propagační materiály na naše konference, takže se o soutěži takto dozvídají i dospělí.“
A další příklady?
„Je jich opravdu nepřeberně, třeba popisek k jedné koláži, která měla vyjádřit, kdo by měl být maskotem ochrany osobních údajů: ‚Ptáčci jsou krásní a milí a užiteční a vzorně se starají o svou rodinu.‘ Tam není zmíněno slovo soukromí, ani ochrana osobních údajů, a přeci to sedí. U textů je až neuvěřitelné, jaké příběhy děti dovedou vymyslet. Utkvěl mi v paměti například ten, který popisoval výpověď pachatele zneužití osobních údajů před soudem, tedy vlastně příběh z druhé strany. Překvapilo mě ale i to, s jakou razancí se děti dovedou distancovat od sociálních sítí, třeba na již zmíněných plackách na batoh. Vše je možné si prohlédnout na našem webu v rubrice Pro mládež.“
A jaké soutěžní kategorie vyhlašují organizátoři pro letošní ročník? Děti mohou napsat povídku, úvahu, scénář, nebo mohou také příběh, který si vymyslí, sehrát a natočit na video nebo případně ztvárnit v podobě komiksu. Sečtělejší účastníci soutěže mohou napsat referát na téma, v jaké knize či filmu se setkali s tématem ochrany osobních údajů a soukromí nebo ve které historické události vidí roli ochrany soukromí jako klíčovou, ať už ona událost dopadla dobře, nebo ne.
Pro ty, kteří raději kreslí a malují, mají organizátoři alternativu v podobě „plakátu“, který by měl každého na první pohled upozornit na aktuálnost tématu ochrany osobních údajů.
Příspěvky mohou uchazeči poslat (s uvedením jména, adresy a věku) do 17. dubna 2015 buď elektronicky na soutez@uoou.cz (soubory do velikosti 3 MB), anebo na adresu Úřad pro ochranu osobních údajů, tiskový odbor, Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 (obálku označit heslem „Soukromí“). Aktuální informace o soutěži budou průběžně k dispozici na webových stránkách Úřadu www.uoou.cz v rubrice Pro mládež. Autoři nejlepšího zpracování budou pozváni do Prahy na slavnostní vyhlášení výsledků.
Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!