Jaký byl rok 2014 pro Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)? Do jisté míry průlomový, říká RNDr. Igor Němec, který stojí již desátý rok v čele instituce, jež chrání naše soukromí. A v bilančním rozhovoru přidává také informaci, co považuje za největší úspěch i neúspěch a jakou pokutu jeho úřad vloni udělil za obchodní spamy.

I mnoho let po vzniku vašeho úřadu můžeme zaslechnout hlasy zpochybňující jeho význam – jak byste na tyto, zřejmě věčné připomínky odpověděl při bilancování roku 2014?

Pokud bych měl velice stručně shrnout vývoj, nejdříve byla ochrana údajů jako taková, tedy nikdo nesměl sbírat data bez legálního a legitimního účelu. Potom se objevila teze ochrany soukromí a dnes je hlavní teorií, že žijeme své životy pod aplikacemi. Velkým průlomem byl případ Snowden, který ukázal, že existují mocnosti nebo instituce, které o nás vědí téměř vše. Za velký neúspěch považuji, že lidé stále nejsou schopni pochopit, že bezpečnost je jedna z nejdůležitějších otázek našeho života, ale zároveň dělají taková opatření, jako je například instalace kamerových systémů, které slouží pouze k monitorování slušných lidí.

Můžete zdůraznit jeden konkrétní případ z těch, které jste loni řešili, jako ten nejzásadnější? Z vašeho hlediska, nebo i z mediálního.

Úřad uložil pokutu 480 000 Kč společnosti eMarketing.CZ za šíření nevyžádaných obchodních sdělení. Uvedená společnost rozesílala po dobu přibližně jednoho roku obchodní sdělení v rozporu se zákonem o některých službách informační společnosti. Neprokázala předložením dokumentů, že adresáti rozesílaných sdělení poskytli souhlas s jejich zasíláním, ani nebylo prokázáno, že jde o zákazníky společnosti.

I letos jste se stali terčem kritiky, například v případu pokuty za instalování bezpečnostních kamer, která se dostala až před evropský soud. Jak tuto skutečnost vnímáte?

Pro nás je to vlastně vítězství. Soud rozhodl, že i na veřejnosti platí zákon na ochranu soukromí. To znamená, že nikdo nemůže monitorovat například náměstí a ohánět se svou bezpečností. Že prostě i takovéto sledování má své hranice.

Pokud byste měl vybrat jednu věc, která se vašemu úřadu loni povedla, co by to bylo?

Já si myslím, že to je právě ten rozsudek Evropského soudu, který ocenily úřady chránící osobní data po celé Evropě.

S čím naopak spokojen nejste?

Nejsem spokojen s tím, že se nám nedaří přesvědčit občany, zejména mládež, že osobní údaje jsou kromě jiného velmi důležitým obchodním artiklem. Že to je vlastně „zlato budoucnosti“, které dobrovolně, nebo někdy třeba za čokoládu, darují jiným.

https://www.youtube.com/watch?v=UjwIrToWM3w.