Tento článek nemusí odpovídat platné právní úpravě. Na aktualizaci vzoru naše redakce pracuje a o jejím zveřejnění Vás budeme informovat.

Termín „smluvený“ rozvod není pojmem, který by používal zákon. Je to název pouze orientační. Někdy bývá tento institut nepřesně označován jako rozvod dohodou. Tento „typ“ rozvodu byl do našeho právního řádu zakotven novelou zákona o rodině v roce 1998. Má napomoci tam, kde manželé jsou k rozvodu oba svolní a své vzájemné vztahy včetně péče o děti jsou schopni řešit smírně a bez konfliktů. Úlohou soudu je de facto pouze tuto situaci ověřit a „zkontrolovat“, zda manželé splnili všechny podmínky a podepsali nezbytné smlouvy
(viz dále).

Smlouvu týkající se vypořádání společného jmění manželů a práv společného bydlení soud neschvaluje, pouze ověří její existenci. Naopak schvaluje dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Tam soudu musí chránit především zájmy dítěte, a proto nemůže schválit například dohodu rodičů, která by stanovila pro jednoho rodiče nepřiměřeně nízké výživné, které by dítěti nezajišťovalo dostatečnou výživu nebo bylo nepřiměřeně nízké vzhledem k příjmům rodiče, který je povinen jej platit.

Soud by ale návrh na rozvod mohl zamítnout, pokud by např. shledal některou ze smluv neplatnou, v rozporu s dobrými mravy apod.

§ 24a odst. 1 zákona o rodině říká:

„Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 u odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy:

a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a

b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.“

Z uvedeného vyplývá, že pro tento druh rozvodu musí být splněna řada podmínek:

1. manželství trvalo alespoň 1 rok

2. manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí

3. druhý z manželů se k návrhu připojí, resp. oba manželé podají návrh společně

K návrhu na rozvod dle § 24a zákona o rodině je nezbytné přiložit následující smlouvy mezi rozvádějícími se manžely:

a) smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (vlastně jde o dohodu o vypořádání společného jmění manželů)

b) smlouvu o vypořádání vztahů souvisejících s právem společného bydlení (laický příklad: – kdo v případě společného nájemního vztahu zůstane nadále výlučným nájemcem bytu a kdo naopak odejde)

c) rozvodu musí předcházet úprava poměrů k nezletilým dětem. Proto soud i v tomto případě manželství nerozvede, pokud mu není předložena pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se schvaluje dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu (v ní je stanoveno výživné apod.) POZOR!!! Kdyby se manželé byť i jen v tomto jediném bodě nemohli dohodnout a soud by byl nucen sám rozhodnout a nikoliv pouze schválit jejich dohodu, nemohlo by dojít k rozvodu „smluvenému“ a rozvodový soud by rozhodoval jako v případě rozvodu „běžného“, kdy by zjišťoval příčiny rozvratu atd.

U všech smluv musí být ověřené podpisy obou manželů. Většinou je v praxi sepsána smlouva (dohoda) jediná upravující veškerou potřebnou problematiku komplexně.

Podmínku, že manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí nelze vykládat striktně tak, že manželé „bydlí“ každý jinde. Nežít společně nevylučuje užívat společný byt. Podstatným indikátorem je vedení společné domácnosti resp. Její nevedení, trávení volného času odděleně, zkrátka žít paralelní, ale nikoliv společný život. Vždy bude záležet na konkrétních podmínkách konkrétních manželů.

Jakub Vyplel, advokát
www.vyplel.cz.