Zpočátku je vhodné říci, že předkupní právo vystupuje nejčastěji jako vedlejší ujednání kupní smlouvy s tím, že skrze tento institut dochází k jakémusi zachování moci nad dalším osudem věci, s níž je spojeno. V historickém výkladu lze nalézt mnoho teorií a pohnutek pojících se s předkupním právem, přičemž významnou je pohnutka obranná, kdy oprávněný chce zamezit nabytí věci třetí osobou nebo jejímu využití k nechtěnému účelu. Druhou velmi častou pohnutkou je pohnutka směřující k nabytí věci, kdy je pozornost soustředěna pouze a jen na získání předmětné věci.