Vazba je tradičním institutem trestního práva, který umožňuje dočasné zbavení osobní svobody obviněného (osoby, proti které bylo zahájeno trestní stíhání dle § 160 trestního řádu). Tento institut je poměrně problematický zejména z důvodu, kdy je zbavena svobody osoba, které svědčí presumpce neviny (tedy nedošlo k pravomocnému odsouzení – vyslovení viny nestranným a nezávislým soudem) a dochází tak k omezení jednoho ze základních lidských práv, kterým je právo na osobní svobodu (viz. čl. 8 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech). Zbavení osobní svobody a uvalení vazby na osobu obviněného má představovat až tu poslední možnost omezení osobní svobody a v případě, že je možno uplatnit prostředek mírnější (například nahrazení vazby slibem obviněného, nahrazení vazby dohledem probačního úředníka) je třeba dát mu přednost.