Zatímco zaměstnanec není při dávání výpovědi vázán konkrétními důvody, jejichž existence zaměstnance vede k ukončení svého pracovního poměru, zaměstnavatelovy možnosti jsou v tomto případě naopak omezené. Zaměstnavatel totiž může jednostranně ukončit pracovní poměr svého zaměstnance toliko z důvodů, které vyjmenovává zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Zákoník práce tak stanoví v § 50 odst. 2 a přípustné důvody vyjmenovává v § 52 ZP: