Dotaz: Máme malou neziskovku, právní forma je spolek. Jsem předseda spolku. Mohu i tak být zaměstnán v této neziskovce, buď jako předseda nebo na jinou činnost?

Autor: Štěpán Sojka a Viktor Hatina

Právní stav ke dni: 1. 3. 2015

Zpracovala: První právní pomoc

Odpověď:

Dovolte nám nejdříve malý exkurz do historie souběhu funkcí (tedy stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru) v českém právu. Vašim otázkám se budeme věnovat ve druhé části této odpovědi.

Problematika souběhu funkcí se začala aktivně řešit od začátku roku 2011, kdy se medializoval případ společnosti, jejíž majitel přišel dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o nárok na nemocenskou. Soud určil, že náplň pracovního poměru nesmí být shodná s činností, kterou dotyčný vykonává jako statutární orgán (jednatel). V daném případě se podle soudu o stejnou činnost jednalo a pracovní poměr proto uznal jako neplatný.

Toto rozhodnutí NSS vyvolalo mezi podnikateli velké pozdvižení a tak vláda ČR zareagovala tím, že iniciovala změnu tehdy platného obchodního zákoníku spočívající ve vložení nového paragrafu, který souběh funkcí umožňoval. Díky tomuto paragrafu (§ 66d obchodního zákoníku) mohl statutární orgán společnosti pověřit obchodním vedením společnosti zaměstnance, který mohl být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.

Od 1. 1. 2014 se však situace v souvislosti s rekodifikací soukromého práva opět změnila. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) ani zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ“) neobsahují žádné ustanovení, které by odpovídalo § 66d obchodního zákoníku.

Podle názorů autorů těchto zákonů platí, že “co není zakázáno, je dovoleno“ (toto stanovení se nachází v § 1 odst. 2 OZ), z čehož lze dovodit, že takovýto souběh by měl být umožněn, když zákon souběh výslovně nezakázal. Jenže část odborné veřejnosti se kloní k opačnému názoru, tedy že souběh není možný. Opírá se při tom o dřívější rozhodnutí NSS.

V červenci 2014 se k problematice též ve svém stanovisku vyjádřilo ministerstvo spravedlnosti, které vyslovilo názor, že souběh funkcí je od roku 2014 nepřípustný (viz článek Tiskový odbor ministerstva spravedlnosti). V současné situaci se čeká, jak zareagují na vzniklou situaci soudy, poněvadž stanoviska ministerstev nejsou právně závazné.

Váš dotaz nám dovolte rozdělit na dvě otázky:

Můžu jakožto předseda spolku být zaměstnán na jinou činnost?

Přikláníme se k tomu, že jakožto předseda spolku můžete být spolkem zaměstnáván tak, že náplň pracovní činnosti není shodná s činností, kterou vykonáváte jako statutární orgán spolku. S tímto závěrem se ztotožňuje i dřívější rozhodovací praxe NSS.

Můžu jakožto předseda spolku být zaměstnán jako předseda?

Přestože spolky nemají tak přísnou regulaci povinností týkajících se člena statutárního orgánu jako obchodní korporace a přestože např. u dříve vzniklých obecně prospěšných společností jsou pracovní smlouvy na výkon funkce statutárního orgánu (ředitele) běžně uzavírány, nemůžeme Vám z důvodů výše popsaných dát definitivní odpověď. S ohledem na možné důsledky toho, kdyby soudy ve svých rozhodnutích zastaly stejný názor jako Ministerstvo spravedlnosti (tedy neplatnost pracovní smlouvy, která by znamenala např. nemožnost účasti na nemocenském a důchodovém pojištění), Vám můžeme spíše doporučit pracovní poměr na výkon funkce předsedy spolku nesjednávat.

Možným řešením Vaší situace je tedy uzavřít pracovní smlouvu s rozdílnou pracovní náplní, než jsou Vaše povinnosti jakožto předsedy spolku, nebo založit výkon funkce předsedy na základě smlouvy o výkonu funkce, kdy do smlouvy o výkonu funkce lze zapracovat nároky předsedy spolku srovnatelné s nároky zaměstnance dle zákoníku práce (odměna, pojištění, dovolená, odstupné apod.).

.