Vyslovením viny u pachatele trestného činu spolu s uložením trestu mnohdy nekončí následky trestu jeho vykonáním. Určité druhy trestů jsou po nějakou dobu nadále evidovány v rejstříku trestů. Jakým způsobem a po jaké době je možné soud požádat o zahlazení odsouzení?

S požadavkem na doložení výpisu z rejstříku trestů se lze setkat v běžných životních situacích. Lze zmínit například nástup do nového zaměstnání, při žádosti o vydání živnostenského oprávnění, nebo také v případech kdy chce dlužník řešit svůj úpadek prostřednictvím oddlužení. Nejjednodušším způsobem jak si opatřit výpis z rejstříku trestů je za úplatu na jakékoliv pobočce Czech POINT.

V případě, že dojde k vynesení odsuzujícího rozsudku spolu s uložením trestu, pak u některých druhů trestu dojde ze zákona k tzv. fikci osvědčení pachatele a nadále se na něj bude hledět, jakoby k odsouzení nedošlo a jiné druhy trestu zůstanou evidovány v rejstříku trestů nadále i po jeho vykonání.

Přímo ze zákona  dochází k fikci u následujících trestů – podmíněné upuštění od potrestání s dohledem; uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu; uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu, za současného vyslovení dohledu nad osobou pachatele; při vykonání peněžitého trestu za přečin spáchaný z nedbalosti; při vykonání trestu obecně prospěšných prací; vykonáním trestu zákazu činnosti; upuštění od potrestání. V případě shora zmíněných trestů pak dochází k „výmazu“ z rejstříku trestů jejich vykonáním. Jestliže soud pouze vysloví vinu, avšak upustí od potrestání pachatele, pak tento odsuzující rozsudek nebude evidován v rejstříku trestů.

Podmínky pro zahlazení odsouzení u trestů u kterých nedochází k zahlazení odsouzení jejich vykonáním ze zákona lze nalézt v ustanovení § 105 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“). Pachatel nesmí být po stanovenou dobu opětovně soudem uznán vinným z trestného činu. Správní tresty na záznam v rejstříku trestů nemají žádný vliv. Jedná se o následující dobu:

• 15 let, došlo-li k odsouzení k výjimečnému trestu (např. trest odnětí svobody v trvání 30 let),
• 10 let, byl-li pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání převyšujícímu pět let,
• 5 let, pokud byl pachateli uložen trest odnětí svobody na déle jak jeden rok,
• 3 roky, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody méně než na jeden rok, nebo k trestu vyhoštění
• 1 rok, došlo-li k uložení trestu domácího vězení, propadnutí majetku, propadnutí věci, zákazu pobytu, zákazu na vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nebo k peněžitému trestu za spáchání zvlášť závažného zločinu (zvlášť závažné zločiny jsou trestné činy, za které je možno stanovit trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let).

Zákon připouští možnost, aby bylo odsouzení zahlazeno i před uplynutím výše uvedené doby, a to v případě že se odsouzený prokáže velmi dobrým chováním že se napravil. Dle judikatury pro dřívější zahlazení odsouzení nepostačuje pouze absence nedostatků v jeho chování, avšak odsouzený musí prokázat že „v chování existují takové kladné prvky, které vynikají nad průměr, a proto umožňují označit jeho chování za velmi dobré“.  

Žádost o zahlazení odsouzení se adresuje okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený trvalé bydliště. Formulář, na kterém je možno žádost podat je k nalezení na internetových stránkách www.justice.cz. Za předpokladu, že soud zahladí odsouzení, nebo dojde k zahlazení ze zákona se na pachatele bez dalšího hledí, jako by doposud nebyl odsouzen a odsouzení nebude nadále evidované v rejstříku trestů. Bude evidované pouze v opisu rejstříku trestů, který však není běžně nikde předkládán a mají do něj přístup pouze určité subjekty, kterými jsou například soudy, nebo policie.