Dosud byla monistická struktura upravena tak, že akciová společnost musela mít dva orgány, a to statutárního ředitele, který vykonával obchodní vedení společnosti, a správní radu, která určovala pouze základní zaměření obchodního vedení a dále zastávala kontrolní funkci. V praxi docházelo často k tomu, že správní rada byla jednočlenná a jejím členem byl statutární ředitel. Ve své podstatě se tak nejednalo o monistickou strukturu, ale spíše o modifikaci dualistické.

Novelou došlo ke zrušení funkce ředitele, nadále tedy bude při zvolení monistické struktury v akciové společnosti vykonávat funkci kontrolní i funkci statutárního orgánu a tedy i funkci obchodního vedení, pouze správní rada. Správní rada bude tříčlenná, pokud stanovy neurčí jinak.

Původní návrh novely měl znít tak, že správní rada bude muset být minimálně tříčlenná, přičemž nižší počet členů měl být možný pouze u akciových společností s jediným akcionářem. Následně bylo od tohoto znění upuštěno a ustanovení bylo v podstatě ponecháno v původním znění, dle kterého platí, že správní rada je tříčlenná, neurčí-li stanovy jinak. Domníváme se tedy, že i nadále bude možné, aby správní rada měla méně než tři členy bez ohledu na to, zda má společnost jediného akcionáře či zda jich má více.

Dle přechodných ustanovení mají akciové společnosti do 1. 1. 2022 uvést do souladu ta ustanovení stanov, která odporují kogentním ustanovením novely, což se týká i úpravy monistické struktury ve vztahu ke statutárnímu řediteli, jehož funkce je novelou zrušena.