Jak je všeobecně známo, nepodmíněný trest odnětí svobody by měl být až poslední z možných sankci, které mohou být odsouzenému uloženy za spáchaný TČ, neboť se jedná o trest spojený s přímým omezením osobní svobody a je tak značně zasahujícím trestem do života každého jedince. Bylo by tak nepřiměřeně přísné ukládat tento trest i pachatelům méně závažné trestné činnosti, kteří splňují podmínky pro uložení trestu mírnějšího, tedy alternativy k nepodmíněnému trestu.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, rozeznává několik alternativních trestů k odnětí svobody:

• Podmíněné odsouzení

Tzv. podmínka, tedy termín užívaný laickou veřejností a vystihující takový trest odnětí svobody, jehož výkon byl pachateli odložen na zkušební dobu. Tento trest je možné uložit pachateli, kterému byl uložen trest odnětí svobody nepřevyšující 3 léta a jestliže s ohledem na osobu pachatele a k okolnostem případu, není třeba výkon tohoto trestu. Zkušební dobu může soud stanovit v rozmezí 1 – 5 let. Zároveň může odsouzenému uložit přiměřená omezení či povinnosti. Ve stanovené zkušební době musí vést odsouzený řádný život, aby nezavdal záminku k přeměně trestu, tedy k přeměně trestu podmíněného na trest nepodmíněný. Pokud jsou splněny dané zákonné podmínky, rozhodne soud po uplynutí zkušební doby o tom, že se odsouzený ve zkušební době osvědčil.

• Podmíněné odsouzení s dohledem

V daném případě platí podmínky uvedené výše, avšak je zde přísněji sledováno chování odsouzeného a je mu poskytnuta pomoc ke splnění závazků orgánem k dohledu určeným –probační a mediační službou. Odsouzený pravidelně dochází na konzultace a plní povinnosti a výchovný rámec stanovený probační službou.

• Trest domácího vězení

Je možné uložit pachateli přečinu až na 2 léta a spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí nebo jeho součásti v soudem stanovenou dobu.

• Trest obecně prospěšných prací

Tento trest je možné uložit pachateli, který se dopustil přečinu a spočívá v povinnosti provést uložené práce ve stanoveném rozsahu, které směřují k obecně prospěšnému účelu a to zásadně bez úplaty, tedy možnosti zisku pro odsouzeného. Obecně prospěšné práce mohou být uloženy ve výměře 50-300 hodin. Práce musí být vykonány do 1 roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu.

• Peněžitý trest

Peněžitý trest může soud uložit pachateli, který získal po sebe nebo jiného úmyslným trestným činem majetkový prospěch. Tento trest je ukládán v nejméně 20 denních sazbách a v nejvíce 730 denních sazbách, přičemž denní sazby činí nejméně 100 Kč a nejvíce pak 50 000 Kč. Zaplacené částky peněžitého trestu pak připadají státu.

• Zákaz činnosti

Lze uložit na dobu 1 roku až 10 let pachateli, který se dopustil trestného činu v souvislosti s danou činností.

• Zákaz pobytu

Tento trest může být ulož na rozmezí 1 roku až 10 let pachateli úmyslného TČ, ale nesmí se vztahovat na obvod trvalého pobytu.

• Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

Daný trest spočívá v zákazu účasti na soudem vymezených akcích a je možné ho uložit pachateli, který se dopustil úmyslného TČ v souvislosti s návštěvou takovéto akce.

• Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a propadnutí majetku

Tyto tresty spočívají v odejmutí věci pachateli, kterou trestným činem získal, nebo kterou ke spáchání trestné činnosti použil.

• Vyhoštění

Je možné uložit pouze pachateli, který není občanem ČR a to tehdy, vyžaduje-li to obecný zájem, bezpečnost lidí či majetku. Výměra tohoto trestu je od 1 roku až na 10 let, ale je zde možnost uložení i na dobu neurčitou.

• Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání

Lze uložit pachateli za úmyslný TČ spáchaný ze zvlášť zavržení hodné pohnutky odsouzenému k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 roky. Dopad na odsouzeného má tento trest takový, že ztrácí vyznamenání, čestná uznání a jiné tituly.

• Ztráta vojenské hodnosti

Lze uložit pachateli za úmyslný TČ spáchaný ze zvlášť zavržení hodné pohnutky odsouzenému k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 roky. Trest spočívá v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost na hodnost vojína.

Jak je možné z nástinu a výčtu alternativních trestů k odnětí svobody vidět, právní řád ČR nabízí řadu způsobů „mírnějšího“ potrestání, avšak v praxi je nutné se vypořádat s úskalími těchto trestů, mezi něž patří: nedostatečná motivace odsouzeného k vedení řádného života, nedostatečné personální zabezpečení k dohledu na výkonem alternativního trestu a v neposlední řadě nedovedení podmínek realizace např. trestu domácího vězení do úspěšného konce. Taktéž je třeba zdůraznit, že v případě neplnění alternativního trestu ze strany odsouzeného, může dojít k přeměně trestu na jiný z alternativní škály, případně na nepodmíněný trest odnětí svobody. Závěrem je nutné podotknout, že pro uložení alternativního trestu by ze strany soudu měly být shledány důvody, mezi něž je možné, mimo splnění zákonných podmínek, řadit i projevenou lítost odsouzeného, viditelnou snahu po nápravě a evidentní vděk pachatele za pobyt na svobodě.