Cílem tohoto institutu je poskytnutí informací ohledně jednání mezi osobou ovládanou a ovládající, stejně jako v rámci koncernu. Zpráva o vztazích zobrazuje postavení ovládající osoby, organizaci koncernu a neslouží pouze členům koncernu, ale také jeho věřitelům. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) zakotvuje několik právních domněnek o tom, kdo je považován za ovládající osobu (§ 75 ZOK)- pozn. redakce. Je vhodné podotknout, že zpráva o vztazích je nedílnou přílohou výroční zprávy dle účetních předpisů.
Nejnovější články na Vzory.cz
Zpráva o vztazích
Žaloba na vrácení daru pro hmotnou nouzi dárce
Institut vrácení daru pro hmotnou nouzi dárce je zcela novým institutem, který zavedl zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Stará úprava občanského zákoníku znala pouze jeden případ požadování vrácení daru, a to odstoupení od darovací smlouvy v případě, kdy se obdarovaný k dárci nebo členům jeho rodiny chová takovým způsobem, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Stanovy spolku (dříve občanské sdružení)
Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.,) používá pojem spolek jako označení pro soukromoprávní civilní korporace obecného zájmového typu. Právní úprava opouští označení „občanské sdružení“ a nahrazuje ji tradičním označením spolek. Dnešním tématem je tedy spolek, respektive jeho stanovy. Platí, že alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Žaloba o náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu
Je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kde se strany zaváží v budoucnosti uzavřít další smlouvu. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., nebo-li nového občanského zákoníku (dále „občanský zákoník“) nám doslova říká, že „smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“
Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Pokud jej zavázaná strana neuzavře, poruší tím smluvní povinnost dle § 2913 občanského zákoníku a její povinností je nahradit škodu z toho vzniklou oprávněné straně. Níže tedy naleznete vzor žaloby prostřednictvím které se lze obrátit na soud a požadovat náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu.
Žaloba o určení, že věc je součástí SJM
Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.
V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.
V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek) v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.
Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.
S kamerou ve vozidle jsou spojeny také povinnosti
Automobilů vybavených kamerami, které za jízdy monitorují vozovku i její okolí, stále přibývá. Do soukromých i služebních vozidel je umisťují majitelé především jako prevenci pro případ nehody či jiné pojistné události, aby měli k dispozici záznam tak říkajíc ze svého pohledu. Sledovat své okolí kamerou umístěnou například na domě však může být v rozporu se zákonem. Jak se tedy staví k provozování kamer v automobilech, které průběžně pořizují záběry mimo vozidlo, Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)?
Zpětvzetí žaloby
Jednou ze stěžejních zásad ovládajících civilní proces je tzv. zásada dispoziční, tedy zásada, že právě žalobce je „pánem sporu„. Zpětvzetím žaloby je svou povahou procesní úkon, kterým žalobce sděluje příslušnému soudu, že na projednání svého návrhu nemá již zájem. Aby bylo zpětvzetí žaloby přijato a mělo předpokládané procesní účinky, musí být projevena vůle vážně a určitě, že na projednávání věci ze strany žalobce není již zájem. Soud na základě řádně podaného zpětvzetí řízení zastaví.
Dohoda o narovnání
Dohoda o narovnání je institutem, který umožňuje úpravu (tedy právě „narovnání“) sporných či nejasných práv mezi jejími účastníky. V souvislosti s nově užitým názvem tohoto institutu by bylo vhodné vymezit pojem narovnání jako jeden ze způsobů změny v obsahu závazku. Pokud mezi smluvními stranami spor není, ale přesto chtějí uzavřít nový závazek, potom by měly uzavřít dohodu o změně obsahu závazku. Podstatou je právě spor mezi stranami.