Nájem bytu může skončit[1]:
Doplatek na bydlení je jednou z významných dávek, která pomáhá osobám s nízkými nebo žádnými příjmy hradit náklady spojené se standardním bydlením.[1]
Ochrana osobních údajů – Quo vadis Evropská unie?
Květen roku 2017 pomalu končí. To z pohledu ochrany osobních údajů znamená zejména to, že do nabytí účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“) zbývá méně než rok.
Zákaz kouření
Dne 31.5.2017 nabyde účinnosti zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“), který mimo jiné nově zavádí zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret na určitých místech.
Vysvětlení základních pojmů týkajících se problematiky nájmu
Nájem (§ 2201 a násl. OZ): závazkový vztah mezi vlastníkem bytu = pronajímatelem a nájemcem, na nějž se vztahuje ochrana dle občanského zákoníku. Jak již z první větu plyne, jedná se o vztah závazkový, tedy takový, který zavazuje pouze osoby, které jsou právním vztahem dotčeny a které jsou jasně vymezeny nájemní smlouvou.
Ze smlouvy o nájmu plynou určitá práva a povinnosti oběma stranám smlouvy. Tento článek si klade za cíl vyložit ta nejzákladnější práva a nejzákladnější povinnosti, případně čtenáře upozornit na právní úskalí institutu nájmu nebo rozptýlit některé mylné představy zakotvené v právním vědomí laické veřejnosti.
Institut uznání dluhu se řadí mezi způsoby utvrzení dluhu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Před touto úpravou byl institut uznání dluhu zakotven hned ve dvou právních předpisech, v občanském a obchodním zákoníku. Občanský zákoník účinný od 1.1.2014 pak tuto dvojí úpravu odstranil, a tak uznání dluhu nyní nalezneme pouze v občanském zákoníku, konkrétně v ustanoveních § 2053 a §2054.