Dnešní příspěvek bude poněkud netradiční, budeme se věnovat poměrně diskutovanému tématu a to rozsahu vládnutí vlády v demisi podle naší Ústavy, tj. podle ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Ústava České republiky v rámci výkonné moci je založena na principu tzv. pozitivního parlamentarismu, tedy, že pokud chce  vláda řádně vládnout, musí mít důvěru jedné z komor našeho Parlamentu – Poslanecké sněmovny.

Vláda se sestavuje tak, že předsedu vlády vybírá prezident republiky, který má v zásadě volné uvážení v tom, koho si jako předsedu vlády vybere. Omezení výběru předsedy vlády je právě limitováno nutností získat důvěru, proto se dovozuje, že prezident by měl toto kritérium zohlednit. Není pravdou, že je ústavní tradicí jmenovat předsedu vítězné politické strany, avšak ve většině případu se k tomu takto přistupuje, neboť právě předseda vítězné politické strany má obvyklé reálnou šanci sestavit fungující vládu s důvěrou.

Jakmile je jmenován předseda vlády prezidentem republiky a na návrh předsedy vlády jmenovaní ostatní členové vlády (tj. ministři), musí podle Ústavy vláda předstoupit do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. Pokud vláda tuto důvěru nezíská, musí podat demisi. Pokud demisi vláda nepodá, ačkoliv měla tuto povinnost, prezident republiky tuto vládu odvolá. Po podání demise je prezident oprávněn požádat vládu, aby nadále vláda v demisi a to do doby, než dojde ke jmenování nové vlády, nebo může prezident republiky tuto možnost nevyužít a okamžitě jmenovat vládu novou, jako k tomu došlo u jmenování J. Paroubka po demisi vlády S. Grosse.

Jaké jsou však omezení tzv. vlády v demisi? Podle Ústavy žádná. Vláda v demisi má stejné pravomoci jako vláda s důvěrou nebo vláda, která teprve na vyslovení důvěry čeká.

Měla by být vláda v demisi zdrženlivá ve svém vládnutí? Ano. Nicméně Ústava ji skutečně žádná omezení nestanovuje, omezena by měla být jakýmsi vlastním úsudkem, že nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, nebo měla a následně ji ztratila, a proto by se měla omezit na prosté udržovací vládnutí. Vláda v demisi nemůže znovu podat demisi, prezident ji nemůže odvolat ani Poslanecké sněmovna ji nemůže nijak „odstranit“. Jedinou možností je tak jmenování nové vlády prezidentem republiky, v opačném případě, má vláda v demisi podle platné ústavní úpravy veškeré pravomoci, jako řádná vláda, vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny.