Každý z nás se může v průběhu života ocitnout v takové situaci, kdy někdo z jeho blízkých bude v takové situaci, pro níž nebude schopen právně jednat a vyřizovat tak záležitosti pojící se s jeho osobou. Pro tento případ nám zákon poskytuje právní nástroj, jímž je možné takovouto situaci vyřešit.

Primárně je možné uvažovat o zastoupení na základě plné moci či členem domácnosti, avšak to je možné pouze v případě, že dotčená osoba bude chápat smysl tohoto úkonu. V opačném případě by byl takový úkon považován za neplatný. Dospějeme – li však k názoru, že u dané osoby již není možné předpokládat pochopení smyslu sdělované informace a k ochraně jeho zájmů je nutné řešit nastalý stav, bude jediným zbylým řešením institut omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je možné k omezení svéprávnosti přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Dle odst. 2 omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

Návrh na omezení svéprávnosti je třeba podat u Okresního soudu dle pobytu dotčené osoby, k němuž je žádoucí doložit lékařskou zprávu obsahující základní informace o tom, že dotčená osoba není schopna sama právně jednat, a to vlivem nedostatku duševních kompetencí. Z návrhu musí vyplývat, že omezení svéprávnosti bude s ohledem na zdravotní (psychický) stav dotčené osoby, ku prospěchu a k ochraně jejich zájmů, neboť v opačném případě by hrozila závažná újma. Současně by bylo vhodné uvést, z jakých důvodů není možné či dostatečné užití méně omezujícího nástroje, tedy např. již výše zmíněné zastoupení členem domácnosti či na základě plné moci. Návrh na omezení svéprávnosti je osvobozen od placení soudního poplatku. Navrhovatel, tedy ten, kdo návrh podává bude od počátku účastníkem řízení, avšak v průběhu řízení před soudem nebude moci hájit zájmy dotčené osoby, proto jí bude jmenován opatrovník pro řízení. Soud poté, co návrh obdrží, ustanoví znalce ke zkoumání zdravotního stavu dotčené osoby, jenž bude pokladem pro následné rozhodnutí ve věci. Dle § 57 odst. 1 může soud omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Ve vydaném rozsudku proto bude výslovně specifikováno, v jakých konkrétních úkonech je dotčená osoba omezena a současně bude rozhodnutím jmenován opatrovník k ochraně jejich zájmu. Dobu omezení svéprávnosti stanovuje zákon buďto v souvislosti s nějakou určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo nejdéle na 3 roky. Zákon však hovoří i o situaci, kdy je-li zjevné, že se stav člověka v době 3 roků nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu 5 let. Je nutné však říci, že ani rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

Na okraj uvádím, že je možné, aby člověk, který není plně schopen právně jednat, měl soudem ustanoveného opatrovníka bez omezení svéprávnosti.

Abychom se nebavili pouze v rovině teorie, uvedu příklad situace, kdy by bylo vhodné takto postupovat. V případě osoby trpící Alzheimerovou chorobou, vlivem níž není schopná soběstačně se o sebe postarat a činit veškeré právní úkony, tedy již není schopna chápat smysl sdělovaných informací, není schopna se podepsat, je nutné tento stav řešit tímto omezujícím způsobem, protože v případě obyčejného přebírání důchodu, jenž nebude schopna podepsat, přes souhlas se zdravotními úkony, vyřízení sociálních dávek a mnoha dalších s tímto spojených úkonů, vyvstanou obtíže, kterými může dojít k závažné újmě. Současně tito lidé často podlehnou nátlaku pojišťovacích agentů či jiných osob nabízejících finanční služby a jsou schopni podepsat např. smlouvy o půjčce, aniž by měli ponětí, o co jde. Z toho pak plynou nezvratné důsledky, které je žádoucí předejít právě omezením svéprávnosti.