Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.
Spory a soudy
ŽALOBA Z RUŠENÉ DRŽBY
Žaloba z rušené držby dle ust. § 176-180 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je méně využívaným institutem, avšak její význam nelze v současném právu nikterak opomíjet. Jedná se o procesní institut, který navazuje na hmotněprávní ochranu držby dle ust. § 1003 – 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jde o situace, kdy někdo ruší držbu držitele, resp. nejčastěji se jedná o sousedské spory a může jít např. o situace, kdy soused provádí opravu své nemovité věci a při opravě dojde ke zničení společné zdi aj.
Úprava žaloby z rušené držby je svým základem obdobou předběžných opatření, avšak s tím rozdílem, že v případě předběžného opatření jde o prozatímní (dočasnou) úpravu a o věci samé je jednáno až následně, naproti tomu při rozhodování o žalobě z rušené držby se jedná o věc samou a další řízení na toto řízení nenavazuje (vyjma řízení o případné náhradě škody). Výhodou této žaloby je rychlost rozhodnutí soudu, jelikož soud v této věci musí rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž není třeba nařizovat jednání (§ 177 o.s.ř.). Pokud se však žalobce domáhá zákazu provádění stavby nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení, tak zákon předpokládá nařízení jednání, přičemž předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
Dle ust. § 1008 o.z. musí žalobce žalobu podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
Komentářová literatura[1] uvádí příklady petitů žaloby takto: „žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce sváděním splašků na jeho pozemek, nebo je povinen zdržet se rušení držby žalobce přecházením přes určitý pozemek; žalovaný je povinen zdržet se dalšího vypuzení z držby a obnovit původní stav; žalovaný je povinen vydat žalobci určitou věc, resp. vyklidit pozemek a vyklizený jej žalobci předat; žalovanému se zakazuje provádění stavby; žalovanému se zakazuje odstraňování stavby.“
Žádost o prominutí pořádkové pokuty
K zajištění řádného soudního procesu slouží soudci pořádková opatření. Pořádková opatření jsou upravena v ust. § 53 a 54 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř.). Ust. § 53 o.s.ř. upravuje institut pořádkové pokuty a ust. § 54 o.s.ř. upravuje možnost soudu vyloučit osobu z jednací síně či jiného místa, kde se jednání koná.
Delegace (občanský soudní proces)
Každé soudní řízení má svá zákonná pravidla, za kterých jej lze konat. Jednou ze základních podmínek, aby soud ve věci mohl rozhodovat je jeho věcná a místní příslušnost v souladu s ust. § 11 zákona č. 99/1963 Sb. ( dále jen o.s.ř.).
Žádost o nařízení jednání
Základní zásadou civilního procesu (občanského soudního řízení) je rychlost projednání věci. V praxi se však bohužel stává, že některé soudy tuto zásadu nerespektují. Jednou z možností obrany proti průtahům v řízení je žádost o nařízení soudního jednání.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a zákona o soudech a soudcích je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.
Zrušení sídla společnosti z důvodu nezaplaceného nájemného (Vzor 2016 – 1. část)
V prvých řádcích je nezbytné věnovat jistou část pojmu sídla, jehož definici nalezneme v zákonném ustanovení § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který v odst. 1 stanoví, že při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. V navazujícím odst. 2 nalezneme podmínky pro zápis PO do veřejného rejstříku, tedy zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. Dle ust. § 137 OZ se každý může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv
Vzor rozhodčí smlouvy pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv s rozhodčí doložkou Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.