Rozsudek pro zmeškání je jedním z rozhodnutí, které může soud vydat. Jedná se o zjednodušený procesní postup, který je upraven v ust. § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).
Vzory
Žaloba na neplatnost výpovědi z pracovního poměru
Zatímco zaměstnanec není při dávání výpovědi vázán konkrétními důvody, jejichž existence zaměstnance vede k ukončení svého pracovního poměru, zaměstnavatelovy možnosti jsou v tomto případě naopak omezené. Zaměstnavatel totiž může jednostranně ukončit pracovní poměr svého zaměstnance toliko z důvodů, které vyjmenovává zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Zákoník práce tak stanoví v § 50 odst. 2 a přípustné důvody vyjmenovává v § 52 ZP:
Nebuďte škodní, dbejte na prevenci!
Jednou ze zásad soukromého práva, je zásada neminem laedere – nikomu neškodit. V praxi tato zásada znamená, že všichni jsou povinni počínat si tak, aby jinému nevznikla újma, jinak mohou být povinni tuto újmu nahradit. Nad rámec tohoto článku připomínáme, že újma může být majetkového charakteru (škoda), ale i nemajetkového charakteru. Celý článek
Žaloba na vyklizení nemovitosti – bytu (vzor)
Možností, jak se bránit proti neoprávněnému užívání nemovitosti je podání žaloby na vyklizení předmětné nemovitosti. Možnost této obrany pak jistě ocení vlastníci nemovitostí, které pronajímají a po ukončení nájmu se nájemci nechtějí z předmětné nemovitosti odstěhovat. Vlastník musí prokázat, že mu svědčí vlastnické právo a že žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětné nemovitosti.
Řádná výpověď z pracovního poměru
Pracovní poměr je jedním z nejdůležitějších právních vztahů, s nimiž se v praxi setká drtivá většina lidí. Z tohoto důvodu by měla jeho úprava být součástí i laického právního povědomí. Jeho specifické součásti, kterou nepochybně otázka neplatnosti výpovědi z pracovního poměru daná zaměstnancem je, se věnuje právě tento článek a k němu přiložený vzor. Pro výklad této problematiky je nezbytné vycházet z právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
Zbystřete! Dluhu se můžete zprostit, je-li promlčen!
Problematika promlčení je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně v ustanovení § 609 a násl. Jedná se o soukromoprávní institut, vlivem něhož dochází k oslabení subjektivního práva, neboť dojde k marnému uplynutí času, který je u dané problematiky nazýván promlčecí lhůtou.
ODPOR PROTI (ELEKTRONICKÉMU) PLATEBNÍMU ROZKAZU
Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.
ŽALOBA Z RUŠENÉ DRŽBY
Žaloba z rušené držby dle ust. § 176-180 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je méně využívaným institutem, avšak její význam nelze v současném právu nikterak opomíjet. Jedná se o procesní institut, který navazuje na hmotněprávní ochranu držby dle ust. § 1003 – 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jde o situace, kdy někdo ruší držbu držitele, resp. nejčastěji se jedná o sousedské spory a může jít např. o situace, kdy soused provádí opravu své nemovité věci a při opravě dojde ke zničení společné zdi aj.
Úprava žaloby z rušené držby je svým základem obdobou předběžných opatření, avšak s tím rozdílem, že v případě předběžného opatření jde o prozatímní (dočasnou) úpravu a o věci samé je jednáno až následně, naproti tomu při rozhodování o žalobě z rušené držby se jedná o věc samou a další řízení na toto řízení nenavazuje (vyjma řízení o případné náhradě škody). Výhodou této žaloby je rychlost rozhodnutí soudu, jelikož soud v této věci musí rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž není třeba nařizovat jednání (§ 177 o.s.ř.). Pokud se však žalobce domáhá zákazu provádění stavby nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení, tak zákon předpokládá nařízení jednání, přičemž předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
Dle ust. § 1008 o.z. musí žalobce žalobu podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
Komentářová literatura[1] uvádí příklady petitů žaloby takto: „žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce sváděním splašků na jeho pozemek, nebo je povinen zdržet se rušení držby žalobce přecházením přes určitý pozemek; žalovaný je povinen zdržet se dalšího vypuzení z držby a obnovit původní stav; žalovaný je povinen vydat žalobci určitou věc, resp. vyklidit pozemek a vyklizený jej žalobci předat; žalovanému se zakazuje provádění stavby; žalovanému se zakazuje odstraňování stavby.“