Kategorie vzorů

Soudime se

Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jiné osoby

V tomto článku se budeme věnovat opět nezletilým dětem a péči o ně. Dnešním tématem je svěření dítěte do péče jiné osoby dle § 953 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto paragrafu je uvedeno, že pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu se zájmy dítěte. Pokud se nezletilé dítě ocitne v takové situaci, může jej soud svěřit do péče jak osoby blízké, tak i osobě jiné, když osoba blízká má vždy přednost, navíc tato osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít na území ČR bydliště a souhlasit s takovým svěřením. Před tím, než soud rozhodne v této věci, prošetří si všechny okolnosti prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí, zejména prošetří poměry v rodině osoby, jíž má být nezletilé dítě svěřeno a zda jsou v rodinné domácnosti této osoby podmínky pro výchovu nezletilého dítěte a tento i zjistí přímo dotazem u nezletilého, zda s tímto souhlasí, ovšem takovýto souhlas je zjišťován s ohledem na rozumovou a volní vyspělost nezletilého dítěte.

Ve svém rozhodnutí soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby a jinak se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují pěstounskou péči. Pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, má tato osoba nárok, pokud je to možné, požadovat po rodičích dítěte výživné, případně jej stanoví přímo soud ve svém rozhodnutí o svěření do péče jiné osoby.

U těchto řízení je důležité si uvědomit, že zde soud nepostupuje jako v klasickém civilním řízení, ale postupuje dle zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a zde je výrazná změna, že se místní příslušnost soudu řídí obecným soudem nezletilého ( tedy dle bydliště nezletilého). Navíc toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků, takže navrhovatel neplatí žádný soudní poplatek.

Celý článek

Návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilou

Jistě každý z nás se přímo či nepřímo ve svém okolí setkal se situací, kdy vztahy mezi rodiči dětí jsou tak narušené, že si rodiče dělají naschvály a to prostřednictvím svých dětí a dokonce se může i stát, že jeden z rodičů znemožňuje styk s dětmi jak druhému rodiči, tak i prarodičům. Pokud mají prarodiče s vnoučaty blízký vztah, mohou toto odloučení prožívat téměř stejně jako rodiče. I na takové situace myslí nový občanský zákoník, který nám v § 927 upravuje vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami a prarodiče se tedy mohou domáhat soudní úpravy styku s vnoučetem.

Dle § 927 zákona č. 89/20125 Sb., občanský zákoník platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.

Celý článek

Návrh na zajištění úhrady výživy a úhradu některých nákladů neprovdané matce

Každý si zřejmě uvědomuje, že situace neprovdané matky, které otec dítěte nepřispívá dobrovolně na výživu její ani dítěte, je těžká a někdy i neúnosná. Ať už spolu rodiče dítěte žijí či nežijí. Proto v českém právu nalezneme institut výživného a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce, který slouží k její ochraně. Zakotvuje jej § 920 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Starší úprava používala pojem „příspěvek na výživné“, který byl nahrazen pojmem „výživné“ současnou úpravou. Tato změna je ku prospěchu věci, protože se již nejedná pouze o příspěvek.

Do kdy můžu žádat? Komu povinnost k úhradě vznikne?

Celý článek

Žaloba o náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu

Je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kde se strany zaváží v budoucnosti uzavřít další smlouvu. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., nebo-li nového občanského zákoníku (dále „občanský zákoník“) nám doslova říká, že „smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“

Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Pokud jej zavázaná strana neuzavře, poruší tím smluvní povinnost dle § 2913 občanského zákoníku a její povinností je nahradit škodu z toho vzniklou oprávněné straně. Níže tedy naleznete vzor žaloby prostřednictvím které se lze obrátit na soud a požadovat náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu.

Celý článek

Žaloba o určení, že věc je součástí SJM

Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.

V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.

V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek)  v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.

Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.

Celý článek

Zpětvzetí žaloby

Jednou ze stěžejních zásad ovládajících civilní proces je tzv. zásada dispoziční, tedy zásada, že právě žalobce je „pánem sporu„. Zpětvzetím žaloby je svou povahou procesní úkon, kterým žalobce sděluje příslušnému soudu, že na projednání svého návrhu nemá již  zájem. Aby bylo zpětvzetí žaloby přijato a mělo předpokládané procesní účinky, musí být projevena vůle vážně a určitě, že na projednávání věci ze strany žalobce není již zájem. Soud na základě řádně podaného zpětvzetí řízení zastaví.

Celý článek

Oprávněné testy DNA

Dotaz: Můj otec zemřel v listopadu, jeho sestra (má teta) po jeho smrti nechala  udělat DNA testy z mých a jeho vlasů. Ani jeden z nás jsme nesouhlasili  s odebráním vzorku.  Tyto testy, které neprokázali podobné DNA, veřejně rozesílá a nijak se  netají jejich vlastnictvím. Vyžádal jsem si dokumenty od společnosti, která testy provedla. Pod mým a otcovým jménem a datem narození je její podpis místo našeho. Jak mám dále postupovat?  Celý článek

Návrh na zrušení vyživovací povinnosti

Pokud je dítě již schopno živit se samo, lze soudu podat návrh na zrušení vyživovací povinnost § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ale protože tato byla upravena soudním rozhodnutím, není vhodné jen tak přestat platit výživné, ale právě až na základě rozhodnutí soudu o zrušení vyživovací povinnosti. Celý článek

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.