V trestním řízení vedeném podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), se konají tyto druhy jednání: hlavní líčení, vazební zasedání, veřejné zasedání a neveřejné zasedání.
Trestní právo
Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody
Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).
Žádost o přemístění do jiné věznice
Při zpracování této problematiky se vychází z předpokladu, že v předcházejícím trestním řízení byla prokázána vina a závažnost trestné činnosti odsouzeného pachatele do takové míry, že bylo podle soudu odůvodněno uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody i jeho následný výkon.
Žádost o propuštění obviněného z vazby spojená s návrhem na přijetí písemného slibu [§ 71a ve spojení s § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu]
Vazba je nejpřísnějším zajišťovacím opatřením, jenž slouží k zajištění osob. Další zajišťovací opatření mohou směřovat i proti věcem, nicméně jejich uplatňování je na vzetí obviněného do vazby nezávislé. Vazba je procesním institutem, jehož právní úprava se nachází v § 67 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Ačkoliv laické veřejnosti může výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody splývat, jejich zaměňování není na místě.
Žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody [§ 331 a násl. trestního řádu ve spojení s § 88 trestního zákoníku]
Trest odnětí svobody představuje nejpřísnější z trestů ukládaných podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), v České republice. Je tomu tak zejména proto, že jeho výkon představuje nejzávažnější zásah do práv a svobod, kterých jsou odsouzené osoby do určité míry zákonem a ústavním pořádkem České republiky předpokládaným způsobem zbaveny nebo je jejich výkon omezen.
Institut podání vysvětlení se zaměřením na podání vysvětlení podle trestního řádu [§ 158 odst. 3 písm. a), odst. 5 a další trestního řádu]
Podání vysvětlení je právním nástrojem orgánů veřejné moci, jehož prostřednictvím v rámci své zákonem vymezené pravomoci a působnosti zjišťují informace potřebné k řádnému zajištění výkonu veřejné správy na svém svěřeném úseku. Za tímto účelem jsou oprávněny – a vzhledem k ústavním nastavením základních pravidel výkonu veřejné moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod i povinny – od osob tzv. požadovat vysvětlení.