Vzory jinak

Návrh na schválení smlouvy o nápomoci

redakce 28.4.2016 Civilní proces, Občanské právo, Plné moci, Rodina a manželství nápomoc, návrh na schválení smlouvy o nápomoci, schválení návrh na schválení

Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována. Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.

Smlouva o nápomoci musí být schválena soudem, a to za použití ust. § 32 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Pokud není smlouva vyhotovena v písemné podobě, musí účastníci projevit svou vůli před soudem, avšak její obsah musí být alespoň nastíněn v návrhu. Dnem schválení smlouvy soudem nabývá smlouva účinnosti.

Toto řízení lze zahájit pouze na návrh, přičemž takový návrh může podat i třetí osoba. Ke schválení smlouvy o nápomoci je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má bydliště podporovaný. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, vůči nimž návrh směřuje. V tomto typu řízení má podporovaný plnou procesní způsobilost, i když byl zčásti omezen na svéprávnosti ( může mu však být ustanoven procesní opatrovník).

pozn.: vzor smlouvy o nápomoci viz:

Smlouva o nápomoci

Celý článek

Závěť vlastnoruční pořízená soukromou listinou – jediný dědic

redakce 12.4.2016 Dědické právo, Občan a úřad, Občanské právo, Plné moci vlastnoruční závěť, závěť, Závěť vlastnoruční pořízená soukromou listinou

Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Takto nový občanský zákoník obecným způsobem vymezuje podmínky vlastnoruční závěti pořízenou soukromou listinou. V praxi se nejčastěji vyskytuje právě závěť psaná vlastnoručně rukou zůstavitele (toho, kdo závěť pořizuje). Výhodami vlastnoručně psané závěti jsou její jednoduchost a její pořízení je takřka bez jakýchkoliv nákladů. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Celý článek

Běžná správa společné věci

redakce 6.4.2016 Blogy, Civilní proces, Nemovitosti a byty, Občanské právo, Obchodní právo, Spory a soudy, Věci - koupě, nájem, zhotovení ... běžná správa společné věci, správa společné věci, správa věci

Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové situace, kdy věc není ve výlučném vlastnictví jediné osoby. Stav, v rámci něhož náleží „vlastnické právo k věci společně,“ se nazývá spoluvlastnictvím. Obecně má každý spoluvlastník právo k celé věci, přičemž zákon normuje o tom, že právo spoluvlastníka ke společné věci není neomezené, ale jeho limity jsou dány právy dalších spoluvlastníků (§ 1115 odst. 1, § 1117 o. z.).

Celý článek

Spoluvlastnictví – úvod do problematiky

Denisa Matějková 4.4.2016 Civilní proces, Nemovitosti a byty, Občanské právo, Rodina spoluvlastnictví

Pojem spoluvlastnictví najdeme upraven v § 1 115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., kde se nachází i definice tohoto pojmu, když je spoluvlastnictví charakterizováno jako vlastnické právo dvou a více osob (=spoluvlastníků) ke společné věci. Vzhledem k tomu, že hovoříme o věci, jako celku, považují se i spoluvlastníci za jeden celek, tedy za jedinou osobu a taktéž i s věcí nakládají. Každý ze spoluvlastníků má své právo k celé věci, které je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků.

Celý článek

Žaloba na zaplacení dlužného nájemného

Renáta Baboráková 29.3.2016 Civilní proces, Nemovitosti a byty, Občanské právo, Peníze a daně žaloba na dlužné nájemné

Pronajímáte byt či dům a nájemce Vám neplatí nájemné? Jestliže se s nájemcem nedokážete dohodnout na řešení, tak tím nejkrajnějším řešením je žaloba, jejíž vzor najdete níže. Tato úprava je podle nového občanského zákoníku, tj. zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně § 2217 a 2218.

Celý článek

Výhrada zpětné koupě

Jan Hodek 22.3.2016 Civilní proces, Občanské právo, Obchodní právo, Peníze a daně, Věci - koupě, nájem, zhotovení ... výhrada zpětné koupě

Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.

Celý článek

Smlouva o zřízení služebnosti bytu

Denisa Matějková 15.3.2016 Nemovitosti a byty, Občanské právo zřízení služebnosti bytu

Pojem služebnost a její úpravu nalezneme v ustanoveních § 1257 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o věcné právo, jímž může být zatížena věc a to takovým způsobem, kdy je postižen vlastník věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet.

Celý článek

Žádost o odstranění osobních údajů z databáze

Barbora Kubíčková 10.3.2016 Civilní proces, Občanské právo, Ochrana osobních údajů, Spotřebitelé, Vzory odstranění osobních údajů, ochrana osobnosti, žádost o odstranění osobních údajů

Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Celý článek