Předání/odevzdání (a též převzetí) najímaného bytu je velmi důležitá součást (okamžik) celého nájemního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem založeným nájemní smlouvou, přičemž konkrétní den předání a převzetí bytu by měl být pevně stanoven v nájemní smlouvě.
Vzory jinak
Předání a převzetí bytu
Žádost o uložení preventivních nebo nápravných opatření
Právo na příznivé životní prostředí je v českém právním řádu zakotveno již v Ústavním pořádku. Konkrétně pak v Listině základních práv a svobod, kdy Článek 35 odst. 1 Listiny stanovuje následující:
„Každý má právo na příznivé životní prostředí.“
Jelikož se prevence ve vztahu k životnímu prostředí dlouhodobě osvědčuje jako nejúčinnější nástroj pro boj s jeho dalším poškozováním a díky jeho schopnosti regenerace i jako účinný nástroj ke zlepšování jeho stavu, je v českém právním řádu zakotvena možnost domáhat se u příslušných správních orgánů zásahu, který má ekologické újmě předejít, případně ji v maximální možné míře omezit, pokud k ní již došlo. Ekologickou újmou podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (dále jen „zákon“) rozumíme nepříznivou měřitelnou změnu přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo. Projevuje se zejména na chráněných druzích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vodách a na půdě.
Darovací smlouva pro novomanžele
Rádi byste své děti, příbuzné či známé obdarovali při příležitosti jejich svatby a měli jistotu, že dar dostanou, jakmile uzavřou manželství?
Žádost o nařízení jednání
Základní zásadou civilního procesu (občanského soudního řízení) je rychlost projednání věci. V praxi se však bohužel stává, že některé soudy tuto zásadu nerespektují. Jednou z možností obrany proti průtahům v řízení je žádost o nařízení soudního jednání.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a zákona o soudech a soudcích je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.
Návrh na konání místního referenda (Vzor 2016)
Právní úpravou místního referenda a problematiky s ním související je zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „ZMR“), ve znění pozdějších předpisů. Pro úplnost lze dodat, že je vhodné vycházet rovněž ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů („ZVZO“), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) („OZř“), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze („ZHMP“), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („SŘS“), ve znění pozdějších předpisů. Vzor je zpracován podle právního stavu k 21. 10. 2016.
Zrušení sídla společnosti z důvodu nezaplaceného nájemného (Vzor 2016 – 1. část)
V prvých řádcích je nezbytné věnovat jistou část pojmu sídla, jehož definici nalezneme v zákonném ustanovení § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který v odst. 1 stanoví, že při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. V navazujícím odst. 2 nalezneme podmínky pro zápis PO do veřejného rejstříku, tedy zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. Dle ust. § 137 OZ se každý může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Průtahy v soudním řízení
Pokud v řízení před soudem dochází k neodůvodněným průtahům, existuje několik možností, jak docílit nařízení jednání ve věci, které by vedlo ke skončení věci. Důležité je si uvědomit, že ve věci musí docházet k průtahům, tj. k nečinnosti soudce, který věc vyřizuje. Stížností tedy nemůžete urgovat soud, aby ve věci rozhodl, ale pouze aby ve věci činil úkony směřující ke skončení věci. Jsou řízení, která však zákonitě trvají déle, než například proces rozvodu manželství.