V jednom z předchozích příspěvků bylo pojednáváno o způsobu podání stížnosti k České obchodní inspekci (dále jen „ČOI“) v případě reklamace zboží, která nebyla prodejcem k našemu uspokojení vyřízena.
Obchodní právo
Nebuďte škodní, dbejte na prevenci!
Jednou ze zásad soukromého práva, je zásada neminem laedere – nikomu neškodit. V praxi tato zásada znamená, že všichni jsou povinni počínat si tak, aby jinému nevznikla újma, jinak mohou být povinni tuto újmu nahradit. Nad rámec tohoto článku připomínáme, že újma může být majetkového charakteru (škoda), ale i nemajetkového charakteru. Celý článek
Zbystřete! Dluhu se můžete zprostit, je-li promlčen!
Problematika promlčení je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně v ustanovení § 609 a násl. Jedná se o soukromoprávní institut, vlivem něhož dochází k oslabení subjektivního práva, neboť dojde k marnému uplynutí času, který je u dané problematiky nazýván promlčecí lhůtou.
Zrušení sídla společnosti z důvodu nezaplaceného nájemného (Vzor 2016 – 1. část)
V prvých řádcích je nezbytné věnovat jistou část pojmu sídla, jehož definici nalezneme v zákonném ustanovení § 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který v odst. 1 stanoví, že při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. V navazujícím odst. 2 nalezneme podmínky pro zápis PO do veřejného rejstříku, tedy zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. Dle ust. § 137 OZ se každý může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Běžná správa společné věci
Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové situace, kdy věc není ve výlučném vlastnictví jediné osoby. Stav, v rámci něhož náleží „vlastnické právo k věci společně,“ se nazývá spoluvlastnictvím. Obecně má každý spoluvlastník právo k celé věci, přičemž zákon normuje o tom, že právo spoluvlastníka ke společné věci není neomezené, ale jeho limity jsou dány právy dalších spoluvlastníků (§ 1115 odst. 1, § 1117 o. z.).
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Smlouva o skladování
Smlouva o skladování
Úpravu této problematiky nalezneme v § 2 415 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. V prvotních ustanoveních nalezneme charakteristiku smlouvy o skladování, jež je vymezena jako akt, jímž se skladovatel zavazuje převzít věc k uskladnění (uložení+opatrování) a ukladatel je povinnen za toto skladování zaplatit odměnu,zda nazvanou jako skladné. Celý článek
Kvitance
Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci, jako čistě soukromoprávní listiny, vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.