Problematika promlčení je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně v ustanovení § 609 a násl. Jedná se o soukromoprávní institut, vlivem něhož dochází k oslabení subjektivního práva, neboť dojde k marnému uplynutí času, který je u dané problematiky nazýván promlčecí lhůtou.
Občanské právo
ODPOR PROTI (ELEKTRONICKÉMU) PLATEBNÍMU ROZKAZU
Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.
ŽALOBA Z RUŠENÉ DRŽBY
Žaloba z rušené držby dle ust. § 176-180 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je méně využívaným institutem, avšak její význam nelze v současném právu nikterak opomíjet. Jedná se o procesní institut, který navazuje na hmotněprávní ochranu držby dle ust. § 1003 – 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jde o situace, kdy někdo ruší držbu držitele, resp. nejčastěji se jedná o sousedské spory a může jít např. o situace, kdy soused provádí opravu své nemovité věci a při opravě dojde ke zničení společné zdi aj.
Úprava žaloby z rušené držby je svým základem obdobou předběžných opatření, avšak s tím rozdílem, že v případě předběžného opatření jde o prozatímní (dočasnou) úpravu a o věci samé je jednáno až následně, naproti tomu při rozhodování o žalobě z rušené držby se jedná o věc samou a další řízení na toto řízení nenavazuje (vyjma řízení o případné náhradě škody). Výhodou této žaloby je rychlost rozhodnutí soudu, jelikož soud v této věci musí rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž není třeba nařizovat jednání (§ 177 o.s.ř.). Pokud se však žalobce domáhá zákazu provádění stavby nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení, tak zákon předpokládá nařízení jednání, přičemž předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
Dle ust. § 1008 o.z. musí žalobce žalobu podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
Komentářová literatura[1] uvádí příklady petitů žaloby takto: „žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce sváděním splašků na jeho pozemek, nebo je povinen zdržet se rušení držby žalobce přecházením přes určitý pozemek; žalovaný je povinen zdržet se dalšího vypuzení z držby a obnovit původní stav; žalovaný je povinen vydat žalobci určitou věc, resp. vyklidit pozemek a vyklizený jej žalobci předat; žalovanému se zakazuje provádění stavby; žalovanému se zakazuje odstraňování stavby.“
Výpověď nájmu bytu a jiné důvody skončení nájmu bytu
Nájemné, výše nájemného a platby nájemného
Vysvětlení základních pojmů týkajících se problematiky nájmu
Nájem (§ 2201 a násl. OZ): závazkový vztah mezi vlastníkem bytu = pronajímatelem a nájemcem, na nějž se vztahuje ochrana dle občanského zákoníku. Jak již z první větu plyne, jedná se o vztah závazkový, tedy takový, který zavazuje pouze osoby, které jsou právním vztahem dotčeny a které jsou jasně vymezeny nájemní smlouvou.
Rozvod manželství – základní fakta
Jedním ze způsobů zániku manželství je rozvod manželství. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tento institut upravuje v ustanovení § 755 a následující. Kromě rozvodu manželství dále zaniká smrtí jednoho z manželů či prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. Tyto dva způsoby zániku manželství se však považují za přirozený zánik manželství.
Soudní úschova – složení peněz, cenných papírů či jiných věcí do soudní úschovy
Dle ust. § 352 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) patří k činnosti soudu i přijímání peněz, listin a jiných movitých věcí do úschovy.
Vydědění
Vydědění (někdy též „exheredace“) v současném právu představuje právo zůstavitele vyloučit osobu, která by jinak dědila, z nabytí práv a povinností vznikajících v okamžiku, kdy by tyto jinak osobě svědčily.