Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jednoho z rodičů upravuje zákon .č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto problematiku nalezneme v § 915 a násl., kde je mimo jiné stanoveno, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Místně příslušným soudem je okresní (obvodní) soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě trvalý pobyt. Toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků.
Občanské právo
Návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilou
Jistě každý z nás se přímo či nepřímo ve svém okolí setkal se situací, kdy vztahy mezi rodiči dětí jsou tak narušené, že si rodiče dělají naschvály a to prostřednictvím svých dětí a dokonce se může i stát, že jeden z rodičů znemožňuje styk s dětmi jak druhému rodiči, tak i prarodičům. Pokud mají prarodiče s vnoučaty blízký vztah, mohou toto odloučení prožívat téměř stejně jako rodiče. I na takové situace myslí nový občanský zákoník, který nám v § 927 upravuje vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami a prarodiče se tedy mohou domáhat soudní úpravy styku s vnoučetem.
Dle § 927 zákona č. 89/20125 Sb., občanský zákoník platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Návrh na zajištění úhrady výživy a úhradu některých nákladů neprovdané matce
Každý si zřejmě uvědomuje, že situace neprovdané matky, které otec dítěte nepřispívá dobrovolně na výživu její ani dítěte, je těžká a někdy i neúnosná. Ať už spolu rodiče dítěte žijí či nežijí. Proto v českém právu nalezneme institut výživného a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce, který slouží k její ochraně. Zakotvuje jej § 920 v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Starší úprava používala pojem „příspěvek na výživné“, který byl nahrazen pojmem „výživné“ současnou úpravou. Tato změna je ku prospěchu věci, protože se již nejedná pouze o příspěvek.
Do kdy můžu žádat? Komu povinnost k úhradě vznikne?
Žaloba na vrácení daru pro hmotnou nouzi dárce
Institut vrácení daru pro hmotnou nouzi dárce je zcela novým institutem, který zavedl zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Stará úprava občanského zákoníku znala pouze jeden případ požadování vrácení daru, a to odstoupení od darovací smlouvy v případě, kdy se obdarovaný k dárci nebo členům jeho rodiny chová takovým způsobem, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
Stanovy spolku (dříve občanské sdružení)
Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.,) používá pojem spolek jako označení pro soukromoprávní civilní korporace obecného zájmového typu. Právní úprava opouští označení „občanské sdružení“ a nahrazuje ji tradičním označením spolek. Dnešním tématem je tedy spolek, respektive jeho stanovy. Platí, že alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Žaloba o náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu
Je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kde se strany zaváží v budoucnosti uzavřít další smlouvu. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., nebo-li nového občanského zákoníku (dále „občanský zákoník“) nám doslova říká, že „smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“
Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Pokud jej zavázaná strana neuzavře, poruší tím smluvní povinnost dle § 2913 občanského zákoníku a její povinností je nahradit škodu z toho vzniklou oprávněné straně. Níže tedy naleznete vzor žaloby prostřednictvím které se lze obrátit na soud a požadovat náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu.
Žaloba o určení, že věc je součástí SJM
Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.
V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.
V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek) v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.
Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.
Dohoda o narovnání
Dohoda o narovnání je institutem, který umožňuje úpravu (tedy právě „narovnání“) sporných či nejasných práv mezi jejími účastníky. V souvislosti s nově užitým názvem tohoto institutu by bylo vhodné vymezit pojem narovnání jako jeden ze způsobů změny v obsahu závazku. Pokud mezi smluvními stranami spor není, ale přesto chtějí uzavřít nový závazek, potom by měly uzavřít dohodu o změně obsahu závazku. Podstatou je právě spor mezi stranami.