Smlouva o skladování
Úpravu této problematiky nalezneme v § 2 415 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. V prvotních ustanoveních nalezneme charakteristiku smlouvy o skladování, jež je vymezena jako akt, jímž se skladovatel zavazuje převzít věc k uskladnění (uložení+opatrování) a ukladatel je povinnen za toto skladování zaplatit odměnu,zda nazvanou jako skladné. Celý článek
Typickou přílohou smlouvy, či její nedílná součást, o nájmu bytu je tzv. protokol o předání a převzetí bytu, ve kterém si nájemce a pronajímatel postaví na jisto stav a příslušenství bytu v okamžiku jeho předání.
Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci, jako čistě soukromoprávní listiny, vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.
Kdo se od rodičů může stěhovat rovnou do vlastního bydlení, je šťastlivec. Ti ostatní hledají jiný způsob, a to nejčastěji prostřednictvím nájemního bytu. Takový byt by měl být způsobilý k nastěhování a obývání, tzn., že je splněno vše, co bylo ujednáno v nájemní smlouvě. Není-li ujednáno nic, tak by měl být čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý a také by mělo být zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících.
Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Problematika užívání sousedního pozemku je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. („dále jen OZ“) a to konkrétně v oblasti omezení vlastnického práva, tedy počínaje § 1013 OZ a následujících. Jedná se o strukturovaně vymezené situace, kdy je zapotřebí strpět počínání vlastníka pozemku vůči sousedovi. Zákon jasně stanoví, pro které situace je možné toto strpění požadovat.
Reklamace, reklamace, reklamace. Jeden z nejběžnějších a nejrozšířenějších institutů práva, se kterým se setkává každý znás. Tento příspěvek se věnuje situaci, kdy reklamující reklamuje věc a s ohledem na 3 stejné vady výrobku oprávněně žádá tzv. vrácení peněz. Prodejce však na tuto variantu přistupuje jen velmi nerad a může tedy reálně nastat situace, kdy prodávající sice uzná oprávněnost reklamace, ale změní způsob jejího vyřešení například na opravu. Podle zákona i ustálené soudní rozhodovací praxe, je však prodávající vázán oprávněným návrhem reklamujícího (kupujícího) a není sám o sobě způsobilý tento zvolený způsob měnit. Proto je tedy vhodné dbát na řádný zápis v reklamačním protokolu o způsobu vyřízení reklamace, tímto návrhem je prodejce vázán a je povinen dát reklamujícímu právo volby.
V tomto článku se budeme věnovat opět nezletilým dětem a péči o ně. Dnešním tématem je svěření dítěte do péče jiné osoby dle § 953 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto paragrafu je uvedeno, že pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu se zájmy dítěte. Pokud se nezletilé dítě ocitne v takové situaci, může jej soud svěřit do péče jak osoby blízké, tak i osobě jiné, když osoba blízká má vždy přednost, navíc tato osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít na území ČR bydliště a souhlasit s takovým svěřením. Před tím, než soud rozhodne v této věci, prošetří si všechny okolnosti prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí, zejména prošetří poměry v rodině osoby, jíž má být nezletilé dítě svěřeno a zda jsou v rodinné domácnosti této osoby podmínky pro výchovu nezletilého dítěte a tento i zjistí přímo dotazem u nezletilého, zda s tímto souhlasí, ovšem takovýto souhlas je zjišťován s ohledem na rozumovou a volní vyspělost nezletilého dítěte.
Ve svém rozhodnutí soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby a jinak se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují pěstounskou péči. Pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, má tato osoba nárok, pokud je to možné, požadovat po rodičích dítěte výživné, případně jej stanoví přímo soud ve svém rozhodnutí o svěření do péče jiné osoby.
U těchto řízení je důležité si uvědomit, že zde soud nepostupuje jako v klasickém civilním řízení, ale postupuje dle zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a zde je výrazná změna, že se místní příslušnost soudu řídí obecným soudem nezletilého ( tedy dle bydliště nezletilého). Navíc toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků, takže navrhovatel neplatí žádný soudní poplatek.