Pronajímáte byt či dům a nájemce Vám neplatí nájemné? Jestliže se s nájemcem nedokážete dohodnout na řešení, tak tím nejkrajnějším řešením je žaloba, jejíž vzor najdete níže. Tato úprava je podle nového občanského zákoníku, tj. zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně § 2217 a 2218.
Civilní proces
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Žádost o odstranění osobních údajů z databáze
Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Přestavek
Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.
Prodloužení předběžného opatření (domácí násilí)
V jednom z předchozích článků jsme se zabývali institutem předběžného opatření proti domácímu násilí. Jelikož trvání předběžného opatření je soudem nařízeno na omezenou dobu 1 měsíce, existuje další možnost jak se i nadále bránit proti domácímu násilí, a to návrhem na prodloužení doby trvání předběžného opatření (viz ust. § 410-412 zákona č.l. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních). Takovýto návrh může podat pouze navrhovatel a soud může předběžné opatření prodloužit na dobu nezbytně nutnou. K projednání tohoto návrhu již soud nařídí jednání.
Zrušení předběžného opatření (domácí násilí)
Pokud je vydáno soudem předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ust. § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., zákon a zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.) lze jej také na návrh zrušit dle ust. § 414 z.ř.s., pokud dojde k napravení takto narušených vztahů účastníků nebo pokud se již např. manžel z obydlí odstěhoval. K projednání takového návrhu bude opět nařízeno soudem jednání.
Pokud by byl ovšem tento návrh zamítnut, může být opět podán až po uplynutí 3 měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí (ust. § 414 odst. 3 z.ř.s.).
Předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí
Již dříve jsme se zde zabývali institutem předběžného opatření. Dnešní článek se bude věnovat předběžnému opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Stejně jako předběžné opatření již dříve zmíněné, má předběžné opatření proti domácímu násilí upravit prozatímně narušené poměry účastníků a navíc toto má i ochránit oběť domácího násilí.
Celý článek
Užívání sousedního pozemku
Problematika užívání sousedního pozemku je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. („dále jen OZ“) a to konkrétně v oblasti omezení vlastnického práva, tedy počínaje § 1013 OZ a následujících. Jedná se o strukturovaně vymezené situace, kdy je zapotřebí strpět počínání vlastníka pozemku vůči sousedovi. Zákon jasně stanoví, pro které situace je možné toto strpění požadovat.