Trestní řízení, jakožto prostředek ultima ratio právního řádu představuje výrazný zásah do základních práv a svobod osoby, proti níž je trestní stíhání vedeno. V jakých případech musí mít osoba obviněného, potažmo obžalovaného v trestním řízení obhájce?

Obhájcem v trestním řízení může být dle § 35 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) pouze advokát (pozn. Dle § 4 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, je advokátem osoba, která je zapsána v seznamu advokátů, vedeném Českou advokátní komorou), který může pro jednotlivé úkony trestního řízení zmocnit advokátního koncipienta. Obviněný nemůže být v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je trestně stíhaný v totožné věci, nebo pokud ve stejné věci vystupuje jako svědek, soudní znalec, jakož i pokud je činný jako tlumočník.

Důvody tzv. nutné obhajoby jsou vymezeny v ustanovení § 36 trestního řádu a jsou následující:

• je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu,
• pokud je trestní řízení vedeno proti osobě, která má omezenou svéprávnost,
• jedná-li se o řízení proti uprchlému,
• pokud to považuje soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné zejména proto, že vzhledem k tělesným, nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o způsobilosti náležitě se hájit,
• v přípravném řízení musí mít obviněný obhájce už tehdy, pokud je stíhán pro skutek, za který je stanovena horní hranice trestu odnětí svobody převyšující 5 let,
• v hlavním líčení konaném proti zadrženému,
• v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence, nebo o uložení nebo změně ochranného léčení s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.

Ve vykonávacím řízení (tzn. v řízení po pravomocném odsuzujícím rozhodnutí) musí mít odsouzení obhájce v souladu s § 36a trestního řádu, pokud:

• je jeho svéprávnost omezena
• je-li ve vazbě
• jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti se náležitě hájit

Odsouzený musí mít rovněž obhájce v některých případech v řízení o porušení zákona, v dovolacím řízení, nebo pokud je podáván návrh na obnovu řízení.

Dle zákona č. 218/2003, o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „ZSVM), která má vůči trestnímu řádu postavení speciální právní úpravy, musí být v trestním řízení mladistvý zastoupen obhájcem:

• od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle ZSVM nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit,
• ve vykonávacím řízení, pokud rozhoduje soud pro mládež ve veřejném zasedání,
• v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání.

Osobou mladistvého se pro účely trestního řízení rozumí osoba, která je ve věku od 15 do 18 let.

I v případech nutné obhajoby má obviněný, potažmo obžalovaný možnost se obhájce vzdát, (pokud nejde o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest) a hájit se tak sám způsobem, který uzná za vhodný. Takto může učinit výslovným písemným prohlášením, nebo ústně do protokolu jednoho z orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soud), který řízení vede. U prohlášení musí být přítomný jeho obhájce, se kterým se musí nejprve poradit. Toto prohlášení může být po celou dobu řízení kdykoliv vzato zpět.

Nastanou-li případy nutné obhajoby je čistě na osobě, proti které se trestní řízení vede, zda si obhájce zvolí, nebo zda si jej nechá ustanovit. Pokud nastanou důvody nutné obhajoby, pak je obviněnému poskytnuta lhůta, ve které má možnost sám si zvolit obhájce. Pokud tak neučiní, bude mu ustanoven tzv. obhájce ex offo. Zde je na místě vyvrátit často mylné domněnky, že obhájce ex offo je „státní advokát“, případně že nedosahuje takových kvalit, jako advokát zvolený. Jakýkoliv advokát, který souhlasí s výkonem obhajoby jako ustanovený obhájce má možnost se nechat zapsat do pořadníku vedeného soudy. Tito jsou pak jednotlivým obviněným ustanovováni podle jejich přijímení v pořadníku.