Již dříve jsme se zde zabývali institutem předběžného opatření. Dnešní článek se bude věnovat předběžnému opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Stejně jako předběžné opatření již dříve zmíněné, má předběžné opatření proti domácímu násilí upravit prozatímně narušené poměry účastníků a navíc toto má i ochránit oběť domácího násilí.
Celý článek
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Návrh na projednání přestupku
Návrh na projednání přestupku se podává v případě podezření ze spáchání tzv. návrhových přestupků. Zákon totiž rozlišuje přestupky, které budou projednány pouze na návrh (např. poškozeného), a ty, které musí být projednány z úřední povinnosti v situaci, kdy se o nich správní orgán dozví. Předmětem tohoto návrhu na projednání přestupku podle § 68 zákona o přestupcích je návrh na projednání návrhového přestupku, konkrétně pak ublížení na cti. Laická veřejnost často přestupek ublížení na cti mylně zaměňuje s přečinem pomluvy jako institutem trestního práva (§ 184 tr. zákoníku).
Zamyšlení nad trendem trestního stíhání zastupitelů
Ačkoliv se čtenáři může jevit problematika trestněprávní odpovědnosti ve veřejné správě jako jeho zájmy nezasahující materie, opak je v tomto případě pravdou. Právní odpovědnost v linii trestního práva totiž přinejmenším implicitně zasahuje do sféry politických práv každého voliče. Není bez významu, že odborná veřejnost, advokáti i média v poslední době na trestní stíhání obecních zastupitelů zaměřily svou pozornost.
Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jiné osoby
V tomto článku se budeme věnovat opět nezletilým dětem a péči o ně. Dnešním tématem je svěření dítěte do péče jiné osoby dle § 953 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto paragrafu je uvedeno, že pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu se zájmy dítěte. Pokud se nezletilé dítě ocitne v takové situaci, může jej soud svěřit do péče jak osoby blízké, tak i osobě jiné, když osoba blízká má vždy přednost, navíc tato osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít na území ČR bydliště a souhlasit s takovým svěřením. Před tím, než soud rozhodne v této věci, prošetří si všechny okolnosti prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí, zejména prošetří poměry v rodině osoby, jíž má být nezletilé dítě svěřeno a zda jsou v rodinné domácnosti této osoby podmínky pro výchovu nezletilého dítěte a tento i zjistí přímo dotazem u nezletilého, zda s tímto souhlasí, ovšem takovýto souhlas je zjišťován s ohledem na rozumovou a volní vyspělost nezletilého dítěte.
Ve svém rozhodnutí soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby a jinak se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují pěstounskou péči. Pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, má tato osoba nárok, pokud je to možné, požadovat po rodičích dítěte výživné, případně jej stanoví přímo soud ve svém rozhodnutí o svěření do péče jiné osoby.
U těchto řízení je důležité si uvědomit, že zde soud nepostupuje jako v klasickém civilním řízení, ale postupuje dle zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a zde je výrazná změna, že se místní příslušnost soudu řídí obecným soudem nezletilého ( tedy dle bydliště nezletilého). Navíc toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků, takže navrhovatel neplatí žádný soudní poplatek.
Návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilou
Jistě každý z nás se přímo či nepřímo ve svém okolí setkal se situací, kdy vztahy mezi rodiči dětí jsou tak narušené, že si rodiče dělají naschvály a to prostřednictvím svých dětí a dokonce se může i stát, že jeden z rodičů znemožňuje styk s dětmi jak druhému rodiči, tak i prarodičům. Pokud mají prarodiče s vnoučaty blízký vztah, mohou toto odloučení prožívat téměř stejně jako rodiče. I na takové situace myslí nový občanský zákoník, který nám v § 927 upravuje vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami a prarodiče se tedy mohou domáhat soudní úpravy styku s vnoučetem.
Dle § 927 zákona č. 89/20125 Sb., občanský zákoník platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Žaloba o určení, že věc je součástí SJM
Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.
V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.
V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek) v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.
Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.
Užíváme si prázdniny a vrátíme se 1.9.
Vážení čtenáři, užíváme si prázdniny a zpět budeme v plné síle 1.9.
Vaše redakce.
Návrh na zrušení vyživovací povinnosti
Pokud je dítě již schopno živit se samo, lze soudu podat návrh na zrušení vyživovací povinnost § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ale protože tato byla upravena soudním rozhodnutím, není vhodné jen tak přestat platit výživné, ale právě až na základě rozhodnutí soudu o zrušení vyživovací povinnosti. Celý článek