Jednou z podstatných náležitostí výpovědi z nájmu bytu je mj. poučení nájemce o možnosti podat námitky proti výpovědi. V § 2286 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) bohužel nalezneme pouze jednu zmínku o námitkách a OZ námitky dále nerozvádí.
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Výpověď z nájmu bytu
Právní úprava výpovědi z nájmu bytu a domu je většinově obsažena v § 2285 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), nicméně v této souvislosti je nezbytné v některých případech aplikovat i obecná ustanovení o skončení nájmu podle § 2101 a násl. OZ.
Žádost o nařízení jednání
Základní zásadou civilního procesu (občanského soudního řízení) je rychlost projednání věci. V praxi se však bohužel stává, že některé soudy tuto zásadu nerespektují. Jednou z možností obrany proti průtahům v řízení je žádost o nařízení soudního jednání.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a zákona o soudech a soudcích je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.
Návrh na konání místního referenda (Vzor 2016)
Právní úpravou místního referenda a problematiky s ním související je zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „ZMR“), ve znění pozdějších předpisů. Pro úplnost lze dodat, že je vhodné vycházet rovněž ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů („ZVZO“), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) („OZř“), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze („ZHMP“), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („SŘS“), ve znění pozdějších předpisů. Vzor je zpracován podle právního stavu k 21. 10. 2016.
Stížnost na nevhodné chování soudních osob (Vzor 2016)
Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem je podávána dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZOSS), konkrétně dle ust. § 164 a násl. Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem může podat každá fyzická nebo právnická osoba a tato stížnost nesmí být účastníkovi na újmu v řízení. Stížnost před okresním soudem vyřizuje předseda okresního soudu (vyřízením stížnosti může předseda soudu pověřit místopředsedu), u kterého je řízení vedeno (jinak viz ust. § 167-171 ZOSS). Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu.
Průtahy v soudním řízení
Pokud v řízení před soudem dochází k neodůvodněným průtahům, existuje několik možností, jak docílit nařízení jednání ve věci, které by vedlo ke skončení věci. Důležité je si uvědomit, že ve věci musí docházet k průtahům, tj. k nečinnosti soudce, který věc vyřizuje. Stížností tedy nemůžete urgovat soud, aby ve věci rozhodl, ale pouze aby ve věci činil úkony směřující ke skončení věci. Jsou řízení, která však zákonitě trvají déle, než například proces rozvodu manželství.
Výpověď smlouvy o stavebním spoření za nezletilého bez souhlasu soudu
Dne 6.4.2016 nabyla účinnosti novela zákona o stavebním spoření, která podstatným způsobem zjednodušuje postavení rodičů, kteří svým potomkům spoří na stavebním spoření a chtějí smlouvu vypovědět.
Do tohoto data byla povinnost rodičů při výpovědi smlouvy o stavebním spoření nezletilých dětí podat návrh soudu na schválení právního jednání za nezletilého. Celý článek