Každé soudní řízení má svá zákonná pravidla, za kterých jej lze konat. Jednou ze základních podmínek, aby soud ve věci mohl rozhodovat je jeho věcná a místní příslušnost v souladu s ust. § 11 zákona č. 99/1963 Sb. ( dále jen o.s.ř.).
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Delegace (občanský soudní proces)
Reklamace vyúčtování za telefon
Stěžejní právní úpravou pro tento případ je zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
Výpověď z nájmu bytu a přezkum výpovědi
Jednou z podstatných náležitostí výpovědi z nájmu bytu je mj. poučení nájemce o možnosti podat námitky proti výpovědi. V § 2286 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) bohužel nalezneme pouze jednu zmínku o námitkách a OZ námitky dále nerozvádí.
Výpověď z nájmu bytu
Právní úprava výpovědi z nájmu bytu a domu je většinově obsažena v § 2285 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), nicméně v této souvislosti je nezbytné v některých případech aplikovat i obecná ustanovení o skončení nájmu podle § 2101 a násl. OZ.
Žádost o nařízení jednání
Základní zásadou civilního procesu (občanského soudního řízení) je rychlost projednání věci. V praxi se však bohužel stává, že některé soudy tuto zásadu nerespektují. Jednou z možností obrany proti průtahům v řízení je žádost o nařízení soudního jednání.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a zákona o soudech a soudcích je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.
Návrh na konání místního referenda (Vzor 2016)
Právní úpravou místního referenda a problematiky s ním související je zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „ZMR“), ve znění pozdějších předpisů. Pro úplnost lze dodat, že je vhodné vycházet rovněž ze zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů („ZVZO“), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) („OZř“), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze („ZHMP“), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („SŘS“), ve znění pozdějších předpisů. Vzor je zpracován podle právního stavu k 21. 10. 2016.
Stížnost na nevhodné chování soudních osob (Vzor 2016)
Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem je podávána dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZOSS), konkrétně dle ust. § 164 a násl. Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem může podat každá fyzická nebo právnická osoba a tato stížnost nesmí být účastníkovi na újmu v řízení. Stížnost před okresním soudem vyřizuje předseda okresního soudu (vyřízením stížnosti může předseda soudu pověřit místopředsedu), u kterého je řízení vedeno (jinak viz ust. § 167-171 ZOSS). Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu.