Návrh na schválení soudního smíru dle ust. § 67 o. s. ř. je jednou z možností jak předejít vleklému sporu mezi účastníky. Účastníci mají možnost sami uzavřít smír a jeho schválení pak navrhnout soudu, aniž by probíhalo klasické soudní řízení a věřitel pak má vykonatelný titul, na jehož základě může zahájit vykonávací řízení, pokud by podmínky toho smíru nebyly ze strany povinného plněny.
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Jak ochránit své věci, když přijde exekutor na tzv. mobiliární exekuci?
Mobiliární exekuce je sousloví, které ovšem není právní pojmem, neboť právní řád jej nedefinuje. Z tohoto důvodu se pak čtenář může setkat s několika definicemi. V jednom případě spočívajícím spíše v obecném vymezení se můžeme s pojmem mobiliární exekuce setkat v případě, kdy směřuje k postihu movitých věcí povinné osoby. Vnímáme-li mobiliární exekuci spíše jako souhrn určitých právních jednání na konkrétním místě, lze mobiliární exekuci vymezit jako soupis movitých věcí v určitém místě, v němž se povinná osoba zpravidla zdržuje.
Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání
Rozsudek pro zmeškání je jedním z rozhodnutí, které může soud vydat. Jedná se o zjednodušený procesní postup, který je upraven v ust. § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).
Žaloba na neplatnost výpovědi z pracovního poměru
Zatímco zaměstnanec není při dávání výpovědi vázán konkrétními důvody, jejichž existence zaměstnance vede k ukončení svého pracovního poměru, zaměstnavatelovy možnosti jsou v tomto případě naopak omezené. Zaměstnavatel totiž může jednostranně ukončit pracovní poměr svého zaměstnance toliko z důvodů, které vyjmenovává zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Zákoník práce tak stanoví v § 50 odst. 2 a přípustné důvody vyjmenovává v § 52 ZP:
NOVELA ZÁKONA O SOUDNÍCH POPLATCÍCH
Novelou č. 296/2017 Sb. byl od 30. 9. 2017 mj. změněn zákon o soudních poplatcích a tento článek je stručným přehledem nejdůležitějších změn v oblasti soudních poplatků.
Řádná výpověď z pracovního poměru
Pracovní poměr je jedním z nejdůležitějších právních vztahů, s nimiž se v praxi setká drtivá většina lidí. Z tohoto důvodu by měla jeho úprava být součástí i laického právního povědomí. Jeho specifické součásti, kterou nepochybně otázka neplatnosti výpovědi z pracovního poměru daná zaměstnancem je, se věnuje právě tento článek a k němu přiložený vzor. Pro výklad této problematiky je nezbytné vycházet z právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
ODPOR PROTI (ELEKTRONICKÉMU) PLATEBNÍMU ROZKAZU
Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.
ŽALOBA Z RUŠENÉ DRŽBY
Žaloba z rušené držby dle ust. § 176-180 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je méně využívaným institutem, avšak její význam nelze v současném právu nikterak opomíjet. Jedná se o procesní institut, který navazuje na hmotněprávní ochranu držby dle ust. § 1003 – 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jde o situace, kdy někdo ruší držbu držitele, resp. nejčastěji se jedná o sousedské spory a může jít např. o situace, kdy soused provádí opravu své nemovité věci a při opravě dojde ke zničení společné zdi aj.
Úprava žaloby z rušené držby je svým základem obdobou předběžných opatření, avšak s tím rozdílem, že v případě předběžného opatření jde o prozatímní (dočasnou) úpravu a o věci samé je jednáno až následně, naproti tomu při rozhodování o žalobě z rušené držby se jedná o věc samou a další řízení na toto řízení nenavazuje (vyjma řízení o případné náhradě škody). Výhodou této žaloby je rychlost rozhodnutí soudu, jelikož soud v této věci musí rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž není třeba nařizovat jednání (§ 177 o.s.ř.). Pokud se však žalobce domáhá zákazu provádění stavby nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení, tak zákon předpokládá nařízení jednání, přičemž předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
Dle ust. § 1008 o.z. musí žalobce žalobu podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
Komentářová literatura[1] uvádí příklady petitů žaloby takto: „žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce sváděním splašků na jeho pozemek, nebo je povinen zdržet se rušení držby žalobce přecházením přes určitý pozemek; žalovaný je povinen zdržet se dalšího vypuzení z držby a obnovit původní stav; žalovaný je povinen vydat žalobci určitou věc, resp. vyklidit pozemek a vyklizený jej žalobci předat; žalovanému se zakazuje provádění stavby; žalovanému se zakazuje odstraňování stavby.“