Problémy s dědickým řízením

Dotaz: Můj otec zemřel v roce 1987 a zanechal po sobě 4 děti ze dvou manželství (A+B – z prvního manželství, C+D z druhého manželství. V té době byl již rozvedený a majetkově vypořádaný z obou manželství. Mě (D) bylo tehdy 5let a dědictví za mě tehdy přijal kolizní opatrovník, protože moje matka (druhá manželka mého otce) byla z dědického řízení vyloučena na základě nepravdivé informace, že je manželkou mého otce. /viz níže/

Autor: Ivan Končický
Právní stav ke dni: 1. 6. 2015
Zpracovala: První právní pomoc

Pokračování dotazu: V dědickém řízení byla opomenuta ½ nemovitosti – chaty s pozemkem, kterou v té době vlastnil napůl se svojí první manželkou.

Otcova první manželka se znovu vdala a měla ještě jedno dítě (E), které je nesvéprávné, žije v ústavu a jehož opatrovníkem je stát. Poté zemřel její druhý manžel a před osmi lety zemřela i ona. Zůstavila mimo jiné ½ výše jmenované nemovitosti svým třem dětem (A+B+E).

Problémem je ona ½ nemovitosti, která nebyla zahrnuta do dědictví v roce 1987 a stále je v katastru ve vlastnictví mého zesnulého otce. Nemovitost je v dezolátním stavu a má minimální hodnotu. Obec, na jejímž katastrálním území nemovitost leží, vyzývá vlastníky uvedené v katastru (A+B+E+zesnulý otec), aby nemovitost nějak zajistili, aby nebyla svému okolí nebezpečná. Já (D), ani můj vlastní bratr (C) jsme obesláni nebyli, protože nejsme vlastníky nemovitosti.

Pokud by se znovuotevřelo dědické řízení, nemovitost by byla rozdělena mezi pět dědiců. Celou situaci komplikuje i fakt, že je nepravděpodobné, že bychom se dokázali dohodnout na následujícím postupu, co s nemovitostí udělat.

Mám následující dotazy:

Jsem já (D) za této situace povinen znovuotevřít dědické řízení?
Jsem já (D) zodpovědný za škody způsobené neudržováním nemovitosti?
Pokud se dědické řízení znovuotevře, mohu svoji část nemovitosti odmítnout, nepřijmout?

Lze se celé věci prostě nějakým způsobem zbavit? Třeba jestli to není promlčené? Velmi málo se mě to týká, nechci s tím mít nic společného, ale nechci nic zanedbat.

Odpověď:

Ke znovuotevření dědictví rozhodně povinen nejste. Dodatečné řízení o dědictví se zahajuje vždy na návrh a nikde není stanovena povinnost takový návrh podat. Nicméně řízení může být zahájeno na základě podnětu směřovaného soudu prakticky kohokoliv, ať už bratrů nebo i úřadů, pokud bude podnět doložen platným výpisem z katastru nemovitostí.
Na tuto otázku dává odpověď § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Protože jste nebyl doposud ani osobou, která by měla mít nad nemovitostí dohled, ani vlastníkem, není ze zákona možnost vůči Vaší osobě uplatnit nároky ohledně náhrady škody způsobené danou nemovitostí.
Rádi bychom upozornili na fakt, že dědické vztahy se řídí právem platným v době smrti zůstavitele, v tomto případě Vašeho otce. Odmítnutí dědictví je ale upraveno ve starém i novém občanském zákoníku podobně a oba zákoníky odmítnutí umožňují, v úpravě platné v době smrti Vašeho otce- tedy dnes již neplatném zákoně č.40/1964 Sb., občanském zákoníku – je výslovně stanoveno, že je tak možno učinit buď ústním prohlášením před soudem, nebo zasláním prohlášení písemného (viz § 463 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.)

Pokud by se konalo dodatečné řízení a pokud tedy o chatu ani pozemek nestojíte, je především zapotřebí včasné reakce v okamžiku, kdy budete notářem vyzván k vyjádření ohledně toho, zda chcete dědictví odmítnout. Závěrem bychom rádi dodali, že v případě jakýchkoli nejasností se určitě vyplatí obrátit se na některého z advokátů, nebo lépe právě notářů, kteří se problematikou dědictví zabývají ve své praxi nejčastěji.