V rámci každodenního života dochází na pracovištích po celé republice k úrazům zaměstnanců s následky škody na zdraví. Zaměstnanci mají právo na projednání dané události a především uplatnění nároku na odškodnění za daný úraz.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání v roce 2014 se i nadále řídí vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky 50/2003 Sb. Jedná se o předpis, který byl NOZ zrušen, avšak zákoník práce ve svých přechodných ustanoveních na použití této vyhlášky výslovně odkazuje. Při odškodňování náhrady škod na zdraví z titulu občanskoprávní odpovědnosti se nadále bude postupovat dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. a to do nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tedy zůstává stará úprava minimálně do konce roku 2014, kdy několikrát novelizovaný zákon 266/2006 Sb. nabyde účinnosti 1. ledna 2015.

Pracovní úraz

Pojem úraz je dle zákoníku práce § 380 definován jako porucha zdraví vyvolaná zemními příčinami nezávislými na vůli daného zaměstnance. Příčiny působí náhle, násilně, krátkodobě a především neočekávaně. Charakter příčin může být mechanický či chemický. Není vyloučen fakt, že následkem může být i smrt.

Objektivní odpovědnost zaměstnavatele

V rámci pracovního úrazu vzniká zvláštní druh odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, jedná se o tzv. objektivní odpovědnost. Zaměstnavatel je odpovědný za úrazy, které nastaly během plnění pracovních úkolů či v jejich přímé souvislosti. Za pracovní úraz jsou považovány i situace, kdy k úrazu došlo během pracovní cesty, avšak vyjma např. cesty do zaměstnání a zpět. (§ 380, odst. 3 ZP)

Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz je součástí zákoníku práce. Objektivním prvkem je odpovědnost za výsledek (např. zlomenina), za který vzniká nárok zaměstnanci na odškodnění. Odpovědnost zaměstnavatele nastává i v případě dodržení všech povinností, který zákon zaměstnavateli ukládá.

Existuje možnost částečného či úplného zproštění odpovědnosti dle ustanovení v § 367 zákoníku práce. Úplné zproštění je možné za situace, kdy zaměstnanec způsobil nehodu svojí vinou z důvodu opilosti či zneužití návykové látky. Zprostit se z části je možné z důvodu lehkomyslného jednání vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem. Naopak není možné zprostit se odpovědnosti zaměstnavatele v situacích, kdy zaměstnanec utrpěl úraz při odvracení škody, která hrozila zaměstnavateli, či došlo k ohrožení života nezpůsobeného zaměstnancem.

Zaměstnance je povinen co nejdříve sdělit zaměstnavateli pracovní úraz, jeho okolnosti a spolupracovat na objasnění příčiny, jakmile bude zdravotně schopný. Při nároku na odškodnění není důležité, zda zaměstnanec má uzavřený pracovní poměr či pracovněprávní vztah založený dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel je následně povinen vést knihu úrazů. V případě smrti nebo závažného pracovního úrazu s hospitalizací delší než 5 dnů musí zaměstnavatel úraz ohlásit na příslušný Oblastní inspektorát práce.

Zaměstnanec má nárok na poskytnutí náhrad:

a)     ztráta na výdělku

b)     za bolest a ztížení společenského uplatnění

c)      účelně vynaložené náklady spojených s léčením

d)     věcná škoda

Bolestné a ztížení společenského uplatnění je odškodňováno jednorázově na základě posudku o bolestném či o ztížení společenského uplatnění. Daný posudek musí být vypracovaný ošetřujícím lékařem dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb.

Prevence

Důležitá je snaha přecházet pracovním úrazům a vyhledávat případná rizika. Jedná o jednu ze základních povinností zaměstnavatele, který musí zajistit pravidelná školení bezpečnosti práce, ochrany zdraví na pracovišti a požární ochrany. V případě nedostatečnému školení personálu se vystavuje zaměstnavatel riziku sankcí od Oblastního inspektorátu práce

Vzory na záznam o úrazu si můžete stáhnout zde..