Nový občanský zákoníku přinesl mnoho terminologických změn a ačkoliv je účinný již od roku 2014, stále není pojmosloví dostatečně zažité. Jedním z příkladů je rozdíl mezi výpůjčkou a zápůjčkou.

Zápůjčka je vymezena v ust. §§ 2390 a násl. Občanského zákoníku, přičemž je definována tak, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Naproti tomu výpůjčka je vymezena v ust. §§ 2193 a násl. Občanského zákoníku, přičemž ta je definována tak, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

Společné mají zápůjčka a výpůjčka to, že jsou tzv. reálnými kontrakty, tedy, že k platnosti smlouvy a vzniku právního vztahu je třeba nejen shoda na obsahu smlouvy, ale i samotné předání věci. Výpůjčka je však oproti zápůjčce výhradně bezplatná, zápůjčka může být za úplatu i bezplatná. Dále, že předmětem zápůjčky je zastupitelná věc (např. peníze).